Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Články: Takto "Láska k šutrům" nevypadá!

zveřejněno 22.8. 2016

Pokud sleduje aktuální dění na naší sběratelské scéně, pak jste asi již zaznamenali, že v posledních pár letech se mluví o neřízené popularizaci a masovém zveřejňování mineralogických lokalit na internetu. Hlavním aktérem tohoto zveřejňování je jeden sběratel z jihozápadních Čech, kterého zde ani nemusíme jmenovat, jelikož asi všichni víte, o koho se jedná a minimálně jedno jeho video umístěné na videoportálu YouTube jste již viděli. Tento pán, autor několika pěkných knih s mineralogickou tématikou psanou tak, aby jí porozuměl i úplný laik, který se v geologických oborech vůbec nevyzná, se rozhodl, že bude zastávat názor „kameny jsou zde pro všechny“ a bude tedy lokality v masovém množství zveřejňovat pomocí videí, jak již bylo zmíněno. Osobně jsem vždy byl zveřejňování lokalit nakloněn, ale co je moc, to je příliš a pojďte se tedy podívat, co mě přimělo napsat tento článek, který lidem snad otevře oči a konečně pochopí „co se to vlastně ve skutečnosti děje.“

Píše se rok 2013 a já při procházení různých videí o minerálech na YouTube narazím na zajímavé video z lokality Krásno komentované pánem, kterého jsem již někde viděl. Chvíli přemýšlím odkud ho znám a potom mi to docvakne, když vidím, jak vypravěč na videu vytáhne knihu, kterou mám ve své knihovně a dělá jí propagaci ve videu. „No jó! To je vlastně autor těch knih co mám!“, říkám si. Sleduji video a říkám si jen, že je to fajn video. Poté zjistím, že těch videí je hned několik a tak během dne všechna zhlédnu. Videa se mi líbí, ale zaráží mě jedna lokalita a to Valeč. O této lokalitě, na které jsem tou dobou ještě nikdy nebyl, jsem věděl hlavně to, že je to zde „o hubu“, jelikož je to bývalé vojenské pásmo a že zde chytají myslivci kvůli kopání v lese. Říkám si, že onen pán bez jakéhokoliv ostychu nabádá všechny diváky, aby přijeli a kopali v lese (vždyť sám ve videu kope). Bylo mi to divné, ale nakonec jsem dospěl k názoru, že se situace na lokalitě už dávno uklidnila a je to zde tedy bez problému.

Stav lokality Valeč u Podbořan na jaře roku 2016. Hrozí nachytání lesáky a nálezy jsou spíše vzácné...

Stav lokality Valeč dva roky po zveřejnění na YouTube mluví za vše...

Obrovské vykopané díry a podkopané stromy. Lokality je silně navštěvována.

V létě roku 2015 jsme sem přijeli, podívali se na ten bordel a zase jsme odjeli (po opatrném plížení k autu, aby nás někdo nechytil a nenapařil pokutu...).

Následujících několik měsíců jsem jen sledoval každé nové video a tato činnost, kterou autor mých oblíbených knih vytvářel se mi líbila. No a potom jsem najednou začal slyšet ze všech stran, že lokality zveřejněné těmito videi začínají být hrozně překopané a vysbírané. Kamarád mi dokonce výpravě, jak ho na Valči pár dní před tím než jsme se potkali naháněli dva myslivci a to ani nekopal, pouze paběrkoval, když v tom slyšel, jak na něj zlostně křičí dva chlapy s flintami přes rameno z blízkého kopečku a jak se k němu ženou. Poté se zase delší dobu nic nedělo a pak přišlo video z Dědovy hory (také známé jako Jedová hora). O několik týdnů později se na Facebooku na jedné šutrácké skupině objevily fotky totálně rozkopaného lesa včetně rozkopané blízké školky s malými stromky. Bylo to zvěrstvo a bylo jasné, co způsobilo takový zájem o tuto lokalitu. První velký průšvih, vzniklý díky těmto videím byl na světě. Místní lesáci se začali zajímat co se to děje a dá se říci, že jen díky jednomu českému sběrateli, který zde měl známého, se věc ututlala. Tento můj kamarád, dnes asi největší odpůrce autora těchto videí, dal do kupy několik sběratelů, kterým nebyl stav lokality lhostejný a tato skupinka se domluvila s lesáky. Díry se zakopali, zahrnuli, plot kolem lesní školky se opravil a poškozené stromky se nahradili novými. O půl roku později byl stav opět stejný jako před „rekultivací“. Aktuální stav lokality neznám, jelikož jsem dění na lokalitě přestal sledovat poté co jsem slyšel o nájezdu bagru – je to pro mne i mnoho dalších sběratelů zničená lokalita.

Po této události jsem začal být velice skeptický k nově vydaným videím. České sběratelské kruhy se začali dělit na dva tábory. Jedna strana tvořená především již déle sbírajícími sběrateli minerálů se začala tvrdě ohrazovat proti těmto videím a začali vznikat velice peprné a na vulgární slova a urážky bohaté diskuze s druhou skupinou, která je tvořena povětšinou novými sběrateli, kteří se ke sbírání dostali právě díky těmto videím. Autor videí si založil vlastní facebookovou skupinu, kterou nazval jako „otevřenou pro všechny kdo se chtějí podělit o informace“. Kdo se v této skupině jakkoliv projevil či projeví proti zveřejňování dalších lokalit byl pokaždé vyloučen, takže mi to tak trochu připomíná totalitu, kdy se za odlišné názory také trestalo. Naproti tomu ve skupinách „starších sběratelů“ se podobné eskapády také čas od času dějí, ale když vás někdo nazve tak, jak by to nevymyslel snad ani největší přeborník ve vulgární mluvě, tak se není čemu divit.

I přes četná varování různých sběratelů pokračoval autor videí v natáčení. Najednou začala přicházet videa, kde bylo zřejmé, že autor silně tápe a o lokalitách téměř nic neví. Typicky jsme se například dozvěděli, že v krupecké štole Barbora se nacházejí krásné velké krystaly kasiteritu, přestože se v Barboře nikdy kasiterit ve velkém množství nevyskytoval a vždy se jednalo o miniaturní krystalky. Dále se ve videích začaly objevovat mapky s přesnými pozicemi lokalit, takže člověk již nemusel vynaložit naprosto žádné usilí a lokalita mu byla naservírována přímo na talíř. Začala se i objevovat videa z téměř „posvátných“ lokalit, na kterých byl často velmi přísný zákaz hledání minerálů (typicky Jizerská louka, Ciboušov nebo nedávno zveřejněný Peřimov) nebo zde byli možnosti sběru velmi omezené díky ochranému pásmu chráněných území (např. Valeč či Horní Rokytnice). Ano, autor videí sice v některých případech měl oficiální povolení na těchto lokalitách sbírat, ale myslíte si, že tisíc lidí za rok, kteří se na video podívají a podle něj vyrazí na lokalitu budou toto povolení mít? Povedené jsou také studiově upravené fotografie minerálů jako třeba fluority z Přísečnice s naprosto neuvěřitelnou barvou (která se na lokalitě v tomto odstínu nevyskytuje a tak je divák tedy dosti klamán). Prošlapaná a vysbíraná pole s čerstvě zasázenými rostlinami na lokalitách železitých křemenů či rutilů také nejsou nic pěkného a nedivte se místním zemědělcům, že sběratele z polí vyhání.

No a co mě vlastně přimělo k napsání tohoto článku? Před letošní výpravou do Krkonoš a Podkrkonoší jsem zaregistroval, že lokalita Vestřev, která byla videem zveřejněna je značně překopána a nálezy celých granátových zrn zde již téměř nejsou možné. Na lokalitě jsme se byli podívat a podle stavu okolí toku potoka bylo jasné, že lokalita neunesla takové hordy návštěvníků (vždyť podle informace, která se mi donesla od jednoho místního obyvatele se za den na místě vystřídá cca 20 lidí). Českých granátů je ale u nás požehnaně a navíc jen kousek od tohoto místa se nám již granáty podařilo v normální kvalitě nalézt a tak jsem tuto skutečnost ještě překousl. Co nás však velice zarazilo a silně naštvalo, byl stav lokality Horní Rokytnice, kterou jsme navštívili druhý den.

Horní Rokytnice nacházející se v KRNAPu jsme měli naplánovanou jako poslední lokalitu našeho třídenního výletu po místních lokalitách. Při poslední návštěvě před rokem jsem zde byl asi týden nebo dva od publikování videa, které tuto lokalitu ukázalo volně na internetu. Tenkrát jsem si na autora videí udělal jasný názor, jelikož se ve videu dušoval, jak po sobě díry zahrabali a dokonce se i při zahrabávání jednoho výkopu vyfotili. Když jsem na lokalitu dorazil já, byly oba výkopy, které autor se svými kolegy na videu kopali ve spodním remízku nezakopané… To ale nechme být a pojďmě se podívat na aktuální stav lokality. Při návštěvě dne 15.8. 2016, tedy rok a jeden měsíc od publikování videa, sem byl velice zaskočen. Ve spodním remízku je překopáno úplně vše, kde autor natáčel. Jsou zde podkopané stromy, nezaházené výkopy, vyházené hromady kamení a hromada odpadků. Když si uvědomíte, že se nacházíme na lokalitě umístěné přímo v národním parku, tak je to opravdu šílené. Když jsme se konečně dali do kupy z tohoto šoku, tak jsme se rozhodli, že se přesuneme výše do většího remízu, kde je hald víc a kterému bylo ve videu věnováno jen pár minut.

Aktuální stav spodního remízku nad Horní Rokytnicí (srpen 2016).	Hordy lidí způsobily toto. Akce (video) způsobila reakci (totální rozkopání)...	Lokalita nacházející se v národním parku...

Podkopané mladé stromy - je vidět, že zde kopalo úplné hovado...	Velikost navršených hald vyházených balvanů je až zarážející...	V horním remízu je kopáno také přímo v cestě motokrosové dráhy...

Při příchodu na toto místo to vypadalo dobře, dokud jsme opět nepřišli přímo na místo natáčení. Zde byla situace úplně stejná jako ve spodním remízu. Vypadlo to zde dokonce trochu jako by sem najel bagr, ale bohužel to nebyl bagr, nýbrž spousta sběratelů, kteří sem přišli díky jedinému natočenému videu. Některé vzrostlé stromy byly podkopány, jiné měli krumpáčem či pilkou na polní lopatce ukuchané kořeny a tekla z nich smůla. Krásná příroda Krkonoš dávala jasně najevo, že trpí…

Kdybych měl popsat své pocity, nemohl bych to vyjádřit slovy. Velice rychle jsme se stáhli k autu a snažili se být co nejvíce nenápadní, jelikož zde šlo o pokutu. Kdyby nás zde někdo viděl a zavolal správu národního parku, tak bychom se z toho nevykecali. To může potkat každého, kdo tuto lokalitu navštíví, jelikož já nepochybuji o tom, že místním nevadí, když někdo rozkopává les nad jejich domy. Navíc v horním remízu je motokrosová dráha, kam se místní motorkáři chodí vyblbnout. Mnoho výkopů se nachází přímo v dráze a když do těchto míst vletí motorka, tak se musí zákonitě motorkář vysekat. Narazit na některého z motorkářů a mít v ruce motyku nebo kladivo, tak si myslím, že by motorkáři dali velice jasně najevo co by s každým kdo rozkopává jejich dráhu udělali a v horším případě se může stát i nějaké to fyzické napadení (motorkáři většinou nejsou slečinky v růžových rukavičkách).

Nejen že je kopáno v motokrosové dráze, ale jsou podkopávány i kořeny smrku...	Druhé místo natáčení videa. Zde to vypadá jako by zde projel bagr, ale nejspíše to byli pouze hordy kopáčů přilákané videem.	Krumpáčem ukuchané kořeny statných smrků - i příroda roní slzy...

Strom z předchozí fotky s podkopanými kořeny. Stačí trochu silnější vítr a strom spadne...	Na druhé straně kopaniště jsme objevili tyto 4 nory, ale nebyly zvířecí, nýbrž kopáčů.	Příklad další zničené lokality - Nezdice na Šumavě. Dle ústního sdělní je žíla nedobyvatelná, stromky vylámané a po dvou hodinách si sběratel neodnese ani jediný vzorek wollastonitu. Stav lokality v létě 2016.

Proto bych tímto článkem chtěl vám všem jasně ukázat, k čemu tato videa vedou. Jistě se mezi vámi najde mnoho odpůrců toho co jsem zde právě napsal a je to čistě váš názor, který nikomu neberu. Taktéž já jsem zde napsal svůj názor, na který má každý člověk ve svobodné zemi právo. Chtěl bych ale otevřít oči všem zaslepeným následovníkům autora těchto videí, aby si uvědomili, o co se zde jedná (autorovi samotnému to určitě nedojde, jelikož se dle mého názoru chce pouze mstít starším sběratelům, kteří mu v jeho začátcích moc těch informací nedávali, jak sám píše ve svých knihách). Jako přílohu přikládám několik fotek nejen z Horní Rokytnice, ale také z několika vybraných lokalit, které již díky videím podlehly. Můžete si tedy udělat jasný obrázek na věc.

Na závěr bych rád podotknul, že na nenávistné emaily nebudu odpovídat a že jsem v tomto článku ani jednou NEUVEDL jméno daného autora videí a může to být klidně Franta Slepička z Horní Dolní. Přesto počítám, že se mi brzy ozve fundovaný právník onoho člověka, který již takto umlčel na jeho vlastních stránkách kamaráda Petra Šístka (člověka, který urovnával vztahy a rekultivoval lokalitu Dědova hora a kterého si díky tomu nesmírně vážím). Toto není totalita a mě nikdo umlčovat nebude! Tento článek není nenávistný a pomlouvačný, pouze ukazuje pravdu a fakta, ke kterým vedou jasné důkazy, nejen v podobě fotografií. Také bych rád řekl, že daný autor videí nemůže sám o sobě za současný a budoucí stav lokalit, ale díky jeho masivní popularizaci je jasnou příčinou aktuálního stavu na lokalitách vydávání oněch videí. Některá zveřejněná místa nebyla videi poškozena, například činné lomy. Osobně mi nevadí zveřejňování lokalit, ale musí se u toho zapojit mozek a říct si, jestli daná lokalita unese takový nápor návštěvníků. Také přiznávám, že nejsem žádný svatoušek a také kopu a zveřejňuji lokality zde na stránkách. Já však na rozdíl od planých slov své výkopy zakopávám a vybírám s rozumem, co se dá a nedá zveřejnit na internetu. Nerad bych se dožil doby, kdy my sběratelé minerálů budeme štvaná zvěř podobně jako dnes kopáči vltavínů. A teď si položte otázku při pohledu na fotografie z lokalit - Jedná se opravdu o „Lásku k šutrům?“ …