minj
Lokality


Články:  5. Výskyt augitu a amfibolu v Českém středohoří


Úvod:

   Mezi typickými horninotvornými minerály Českého středohoří najdeme dva minerály nebo spíše minerální řady, kterými se dnes budeme zabývat. Oba dva mají černou barvu a tvoří často krásné vyrostlice v místních vulkanických horninách. Řeč bude o augitu a obecného amfibolu.

Poznámka: veškeré označení pyroxenu či amfibolu v tomto článku se týká minerálu augitu a kaersutitu.


bazalt
Bazalt z velké části tvořený vyrostlicemi Čedičového amfibolu (Folknáře 2011).
Velikost vzorku 107 mm.
Vznik krystalů augitu a amfibolu:

   Augit i obecný amfibol často nalezneme jako podstatnou část magmatických hornin a proto je řadíme mezi horninotvorné minerály. Vznikají již jako jedny z prvních pevných součástí taveniny a v tavenině doslova plavou. Poté dojde buď k postupnému chladnutí taveniny až vznikne pevná hornina nebo je tato tavenina vymrštěna erupcí ven z magmatického krbu vulkánu a v následně vzniklých tufech jsou kromě úlomků hornin a sopečného popela též uloženy krystaly augitu a obecného amfibolu. Krystaly tedy nekrystalizují až po erupci, ale již před ní v magmatickém krbu, ikdyž není vyloučené pozdější dorůstání těchto krystalů v chladnoucí hornině.
 

Charakteristika augitu:

   Augit ([Ca,Na][Mg,Fe,Al,Ti][Si,Al]2O6)], pojmenovaný podle řeckého „augé“ = lesk, je minerál patřící do skupiny pyroxenů, konkrétně klinopyroxenů, který byl popsán roku 1792 německým geologem A.G. Wernerem, který jako první navrhl teorii neptunismu (podle které všechny horniny vznikly z vodních roztoků). Krystalizuje v monoklinické (jednoklonné) soustavě, jeho tvrdost je 5,5 – 6, lesk pryskyřičný až skelný a má dokonalou štěpnost. Jedná se o klasický horninotvorný minerál vznikající za vysokých teplot a typický je pro něj obsah vody v tavenině. Vyskytuje se především v bazických horninách, např. v gabrech, bazaltech a bazaltových tufech. Sekundárně se často přeměňuje na druhý minerál, který si dnes uvedeme a to na amfibol, a proto ho můžeme často nalézt na lokalitách hned vedle krystalů amfibolu. Především pro začínající sběratele je velký oříšek tyto dva minerály odlišit.
augit
Typické dva tvary krystalu augitu.
Zdroj: leporelo.info/augit

augit
Dva krystaly augitu vyvětralé z tufu
(Libochovany - Deblík 2014).
   Jeho typickou lokalitou v Českém středohoří je Paškapole u Bořislavi, kde se v zářezu místní silnice vyskytují typické tufy s hojným výskytem krystalů augitu do 5 cm. Jeho další lokalitou, kterou jsem zde na stránkách již publikoval je vrch Deblík u Libochovan, kde v místním nečinném, ale zaváženém lomu vytváří až 4 cm velké krystaly povětšinou matného lesku ve velké poloze tufu situované v horní části lomové stěny. Místní augity jsou také často porostlé a obalené tenkou vrstvou kalcitu, takže vypadají jako by byly bílé. Je též popsán v paragenezi s amfibolem z lokalit Suletice a Lukov, kde tvoří maximálně 3 cm velké krystaly, na lokalitě Suletice i skelně lesklé. Zajímavostí jsou též až 3 cm velké pseudomorfózy cimolitu po augitu na lokalitě Bílina – Hradiště. Tyto světlé jílové pseudomorfózy s tvarem krystalů augitu se opět nacházejí v tufu.


augit
Klasický krystal augitu
(Libochovany - Deblík 2011).
Výška krystalu 29 mm.
augit
Krystal augitu porostlý kůrou kalcitu
(Libochovany - Deblík 2014).
Velikost vzorku 81 mm.
augit
Augit zarostlý v tufu
(Suletice 2013).
Velikost vzorku 106 mm.



tuf
Krystaly augitu i amfibolu se často vyskytují v hnědočerveně zbarvených tufech jako zde (Suletice 2013).
Charakteristika amfibolu:

   Amfiboly jsou celou skupinou minerálů a v tomto článku si uvedeme pouze jednoho zástupce této skupiny, který se v Českém středohoří vyskytuje nejvíce. Jeho dnešní oficiální název je Čedičový amfibol či Obecný amfibol, ale valná většina mineralogů i petrologů stále používá starší název pro zástupce této minerální skupiny a to Kaersutit (NaCa2[Mg, Fe2+]4Ti Al2Si6O22[OH]2), který má stejně jako většina amfibolů velmi komplikovaný chemický vzorec. Soustava ve které kaersutit krystalizuje se může na první pohled zdát jako typicky hexagonální (šesterečná), ale není tomu tak a v někdy se tento krystalový tvar nazývá pseudohexagonální soustavou. Kaersutit však ve skutečnosti krystalizuje v úplně stejné soustavě jako augit a to tedy v monoklinické (jednoklonné) soustavě ve formě sloupcovitých krystalů. Makroskopicky v některých ukázkách dokonce připomíná skoryl patřící mezi turmalíny.


   Barva kaerutitu je často černá, méně často hnědá se skelným či vzácněji matným leskem. Štěpnost je dokonalá, tvrdost 5 - 6 a lom je nerovný až střípkovitý.
   Byl by hřích neuvést slavnou lokalitu tohoto amfibolu Vlčí hora u Černošína, odkud jsou známé až 10 cm velké krystaly, které jsou ve většině případů částečně zvětralé a krystaly jsou tak méně pravidelné. V Českém středohoří tento amfibol tvoří značnou část bazických vulkanických hornin a jeho krystaly vhodné ke sběratelským účelům můžeme nalézt opět v tufech často doprovázeným augitem. Jeho klasickou avšak dnes poměrně opomíjenou lokalitou je Lukov u Milešova, kde v místním hnědočerveném tufu vytváří až 5 cm velké krystaly. Na nedaleké lokalitě Kostomlaty vytvářel tento amfibol až 10 cm velké krystaly, ale dnes je tato lokalita již zasypána Radovesickou výsypkou. Po Českém středohoří je ještě mnoho jeho lokalit, ale ty nejhezčí krystaly pocházejí z tufů lokality Suletice, kde je velikost krystalů omezena na max 3 cm, avšak tyto menší kusy mají krásnou černou barvu a skelný lesk.


amfibol
Tvarově zajímavé krystaly kaersutitu
(Suletice 2012).
Délka vyššího krystalu 14 mm.
amfibol
Srostlice xx kaersutitu
(Suletice 2012).
Délka krystalu 29 mm.
amfibol
Typické ukončení kaersutitu se třemi plochami (Suletice 2012).
Šířka krystalu 14 mm.
amfibol
Příklad komplikovaného ukončení krystalu kaersutitu
(Suletice 2012).
Délka krystalu 13 mm.
amfibol
Krystal kaersutitu v tufu
(Lukov u Milešova 2012).
Velikost vzorku 70 mm.
amfibol
Hezká ukázka kaersutitu na tufu
 (Suletice 2014).
Velikost vzorku 50 mm.
amfibol
Krystal kaersutitu v tufu
 (Suletice 2014).
Velikost vzorku 63 mm.
amfibol
Zajímavý a hezký krystal kaersutitu v tufu (Suletice 2014).
Velikost vzorku 74 mm.
amfibol
Čtyři větší krystaly čedičového amfibolu v tufu (Suletice 2014).
 Velikost vzorku 115 mm.



Rozdíly mezi augitem a amfibolem:

   Jak tedy na lokalitě od sebe rozeznat tyto dva poměrně silně podobné minerály? Barvou to možné není. Existují mnohé způsoby jako úhel stran, který je u pyroxenů spíše pravoúhlý a u amfibolů je tento úhel cca 120°. V praxi to znamená, že pokud si krystal augitu naorientujeme kolmo k ose C, která je ve většině případů nejdelší (krystal chytíme mezi dvěma prsty na výšku) pak je augit jakoby kosočtverečný pokud si odmyslíme prostřední dvě rovnoběžné hrany krystalu. Komplikované? V tom případě jdeme dále. Opět si naorientujeme krystal jako výše a pokud jsou spodní a horní plochy krystalu dvě jedná se o augit.
   Naopak kaersutit má těchto ploch tři a více. U některých jeho krystalů jsou plochy různě posouvány a jejich velikost je málokdy stejná. To samé platí však u augitu. Většinou ale však pomůže právě délka a celkový tvar krystalu. Kaersutity totiž často vytvářejí krystaly připomínající šestiboký sloupec s relativně rovnými horními a spodními plochami a jsou poměrně dlouhé. Augity sice také mohou připomínat šestiboký sloupec, ale nikdy nemají velikost všech postranních ploch +- stejnou a nikdy nejsou tak dlouhé jako krystaly kaersutitu.


augit
Typický krystal augitu z přední strany, pohled +- kolmo k ose C.
augit
Předchozí krystal augitu z boku, opět pohled +- kolmo k ose C.
amfibol
Typický sloupcovitý krystal kaersuttu.


Augit a amfibol mezi sběrately:

   Oba dva tyto minerály jsou bohužel dnes sběrateli poměrně opomíjené. Na jednu stranu za to může fakt, že je bereme jako běžně a všude se vyskytující minerály. Jeden můj kamarád tento postoj sběratelů ale ohodnotil naprosto výstižně. „Kolik sběratelů má dnes opravdu pěknou ukázku těchto dvou zástupců horninotvorných minerálů ve své sbírce?“ Můžete sami za sebe říci, že tento běžný minerál vůbec máte? Mnoho sběratelů nevlastní ani dokumentační vzorky těchto minerálů a přesto jsou pro ně jako odpad. Osobně tento přístup, který není pouze v tomto případě ale též v případě kalcitu či běžných slíd a živců vůbec nechápu.
   Často se honíme za vzácnými a estetickými minerály, ale tyto krásné minerály přehlížíme. Přitom najít nějakou opravdu odpovídající ukázku je často obtížné a na lokalitě strávíme kopáním celý den, než se objeví nějaký krásný krystal, v případě augitu a amfibolu zarostlý v tufu.


amfibolBohatá úroda volných krystalů čedičového amfibolu (Suletice 2012).



   Věřím, že se vám dnešní článek v seriálu „Mineralogických střed“ líbil a příští týden si představíme dva běžné karbonáty se stejným chemickým vzorcem avšak různými jmény a vlastnostmi. Půjde o kalcit s aragonitem a opět jejich výskyty v na území Českého středohoří.





Jakub Mysliveček ©