Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Články: 8. Cu-mineralizace na lokalitě Studenec u Jilemnice

zveřejněno 2.12. 2015

Úvod:

V činném melafyrovém lomu nacházejícím se za areálem bývalého JZD ve Studenci cca 4 km JJV od Jilemnice se již krátce po otevření lomu objevily vzorky s Cu-mineralizací s genezí, která se u nás nachází jen na několika málo lokalitách. V tomto článku si probereme důvod, proč ve zdejších vulkanických horninách vznikly minerály obsahující měď a také si krátce uvedeme si jejich základní vlastnosti na této lokalitě.

Geologie lomu:

Lom je založen v melafýrech permokarbonského stáří patřící do jednotky podkrkonošské pánve. Je důležité říci, že melafýr se starý název pro české intermediální až bazické vulkanické horniny především bazaltového složení paleozoického (prvohorního) stáří. Podle chemické analýzy se jedná o andezitoidy. Tyto vulkanické horniny byly díky subsekventnímu vulkanismu v průběhu varijské orogeneze vylity do oblasti pánví, ve kterých byly lesy přesliček, kapradin, prvosemenných rostlin a krytosemenných. Proto se díky geologickým pochodům pod staršími vulkanickými příkrovy na několika místech dají poměrně hojné ukázky fosílií. Především lokalita Studenec, kterou si dnes popisujeme je též známá díky výskytu fosilních dřev.

V lomu se těží bazalt prvohorního stáří
(stav 15.7. 2015).

Typický nazelenalý melafýr z nižších etáží místního lomu s žilkami kalcitu, křemenných hmot a zeolitů.

Místní melafýry mají především na nižších etážích lomu světle nazelenalou barvu. To je způsobeno jednak chemickým složením a také přítomností Cu v hornině, která při svém zvětrávání zapříčiňuje vznik klasických měděných sekundárních minerálů. K obohacení mědí vzniklo díky alteraci horkými roztoky obsahující velké množství mědi, a které melafýr v přímém kontaktu s těmito roztoky zbarvilo do béžové až světle hnědé barvy (ochuzení Ca, Mg, Fe a obohacení K, Na). Právě v těchto stře ohraničených polohách, které mohou dosahovat až několika metrů nacházíme velké akumulace Cu-mineralizace. Byla odtud popsána také vzácná Ag-V-Hg mineralizace, přičemž stříbro a rtuť tvoří přímesy v Cu minerálech.

Cu-minerály vyskytující se na lokalitě:

Základní složkou, která zapříčinila vznik všech dalších minerálů je ryzí měď (Cu). Ryzí měď se na lokalitě vyskytuje ve formě drátků, plíšků, drobných krystalků a kulovitých agregátů vyskytující se či vyplňující dutinky po uniklých plynech vzniklé při výlevu magmatu a následně zasažené silnou alterací. Velikost agregátů mědi se běžně pohybuje do velikosti 1 cm a výjimečně se zde našly až 3 cm velké agregáty. Ryzí měď patří samozřejmě mezi prvky a její drátky se dají mechanicky ohnout či prasknout, což může při formátování vzorku nejednoho sběratele naštvat. Zajímavostí je také to, že místní měď často obsahuje heterogenní Ag s obohaceného o Cu a Hg.

Vzorek drátků a krystalků mědi, kupritu a chalkotrichitu (Studenec).
Velikost vzorku 63 mm.

Měď se následnými chemickými reakcemi, především hydratací, mění v řadu sekundárních minerálů, které mají často pestré barvy a oku sběratele jen těžce uniknou. Proto je často těžší najít tyto minerály než ryzí měď. Velmi častý je chryzokol ((Cu,Al)2H2Si2O5(OH)4 * nH2O), který se vyskytuje jako zelenomodré až tyrkysové kolomorfní povlaky, často s ledvinitým povrchem, na stěnách dutin nebo zcela vyplňujících jejich prostor. Ten je zde asi nejčastějším sekundárním minerálem Cu. Velikost jeho kůr přímo závisí na velikosti dutiny, ve které vznikl, a proto se zde nachází většinou v dutinách do 3 cm, ale v minulosti se zde vzácně našli dutiny s chryzokolem a dalšími sekundárními minerály velké až 15 cm.
Druhým nejčastějším zástupcem Cu-sekundárů je zde azurit (Cu3(CO3)2(OH)2). Ten zde má svou typickou azurově modrou barvu a vyskytuje se buď ve formě povlaků či vzácně vytváří krystaly až 3 mm velké. Často je doprovázen malachitem (Cu2CO3(OH)2), který jej postupně nahrazuje. Malachit vytváří charakteristické ledvinité kůry podobné kůrám chryzokolu, avšak jeho barva je spíše do zelena než do tyrkysova. Velikosti azuritu a malachitu jsou opět závislé na velikosti dutin. Z lokality je též pospán drobný chalkantit (CuSO4 * 5H2O) jasně modré barvy, který je zde však velmi vzácný a dal by se očekávat především v dnes již odtěžených horních částech tělesa.

Drobná dutinka s chryzokolem a kalcitem (Studenec 2011).
Velikost vzorku 25 mm.

Dutinky s povlaky zeleného malachitu (Studenec).
Velikost vzorku 54 mm.

Ryzí měď, kuprit a chalkotrichit
(Studenec).
Velikost vzorku 63 mm.

Velmi pěkný vzorek krystalovaného kupritu s povlakem malachitu
(Studenec). Velikost vzorku 54 mm.

Posledním velice zajímavým Cu minerálem, který si uvedeme je kuprit (Cu2O). Kuprit se zde vyskytuje častěji ve formě výplně dutin v přímo alterovaném melafýru, kde často vytváří celá hnízda dutin vyplněných stříbřitými agregáty. Právě tyto stříbřité agregáty jsou hmota kupritu. Tato hnízda jsou nejčastějším zdrojem místních minerálů Cu a obecně se dá říci, že kuprit je zde po ryzí mědi zřejmě nejčastějším Cu minerálem.

Kuprit se zde ještě vzácněji vyskytuje ve formě oktaedrických krystalů stříbrné barvy někdy s nádechem do červena. Tyto krystaly jsou odtud pospané o velikosti maximálně do 3 mm, avšak když už se najdou, tak málokdy dosahují 1 mm. Výskyt kupritu často doprovází výskyt ryzí mědi a povlaků malachitu a velká část kupritů obsahuje také heterogenní Ag s příměsí Cu a Hg. Kuprit však na této lokalitě ještě vytváří tence jehličkatou formu, která se jmenuje chalkotrichit. Tyto jehličky mají jasně červenou barvu s vysokým leskem a jejich délka je běžně do 3 mm, vzácně do 1 cm.

Hnízdo alterovaného melyfýru s Cu mineralizací - kupritem, mědí a chryzokolem (Studenec 2014).
Velikost vzorku 61 mm.

Typický jehličkovitý chalkotrichit
(Studenec).
Velikost dutinek max 3 mm.

Detail jednoho výše uvedeného vzorku. Oktaedry kupritu do 1 mm s kůrou ledvinitého malachitu.

Jako úplně poslední minerál si uvedeme vésigníéit, který nemusí být přímo vázán na Cu mineralizaci a vyznačuje se obsahem V. Tento minerál vytváří jasně zelenožluté kůry na puklinách melafýru. Jedná se o nejmladší a zároveň nejméně běžný minerál s Cu na lokalitě.

Aktuální stav lokality:

V minulosti byly Cu minerály nacházeny především na nejnižší 3. etáži a také při cestě vedoucí ze 3. etáže na 2. etáž umístěné v jižní části lomu. Tyto nálezy byly relativně běžné do roku 2005, kdy byly polohy s těmito minerály odtěženy, ale nálezy se nadále daly sporadicky objevit po celém lomu. V létě roku 2012 se zde však začala těžit dosud nejníže položená 4. etáž, kde se objevilo velké množství alterovaných melafýrů s akumulacemi Cu-minerálů. Zdá se tedy, že se zde dají opět tyto minerály v rozumné míře a lepší kvalitě opět najít.

V létě roku 2012 se zde chystalo k prvnímu odstřelu zahajující těžbu na 4. etáži, která přinesla nové nálezy Cu-mineralizace.

Pro více informací doporučuji tento link (http://pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz/Studenec/Studenec.htm)

Dnešní článek je u konce a zbývá už jen říci, co přijde za týden. Budeme si povídat o nedávno bagrované haldě u Stříbra a o nálezech minerálů, které byly díky tomuto bagrování nalezeny.

Poznámka: Jelikož jiný článek o bagrování této haldy je teprve v tisku počkáme si, až vyjde a poté si můj článek uvedeme. Příště si tedy povíme o klasické mineralogické lokalitě Řepčice u Litoměřic.