Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Články: 10. Zeolitová lokalita Pustý vrch u Folknářů

zveřejněno 16.12. 2015

Úvod:

V dnešním článku si povíme o známé lokalitě s podle mého názoru nejlepšími ukázkami thomsonitu v České republice pojmenované někdy obecněji Děčín či Folknáře, často podrobněji Pustý vrch a nejpřesněji asi Pustý vrch u Folknářů. Tato lokalita, na které se nevyskytuje pouze thomsonit, se nachází v Ústeckém kraji a v dnešní době se jedná o jednu z nejproduktivnějších zeolitových lokalit Českého středohoří.

Geologická a geografická situace:

Lokalita se nachází v jednom z našich nejmladších pokryvných útvarech a to v terciérním vulkanickém pohoří České středohoří. Pro popis geologického vývoje si opět vypůjčím část svého předchozího článku o běžných zeolitech Českého středohoří.

Oblast Českého středohoří byla vytvořena díky otevření Oháreckého riftu a následnou intruzí převážně bazického magmatu v průběhu spodního miocénu, které následně utuhlo v podobě vulkanických proudů či jako výplně přívodních drah tehdejších vulkánů a které jsou dnes již dávno erodované. Zůstaly z nich především pouze tyto vypreparované přívodní dráhy. V místních horninách jsou velmi časté dutiny po neuniklých plynech, ve kterých po utuhnutí postupně vykrystalizovaly různé minerály včetně zeolitů. O tom jaké minerály budou vytvořeny rozhodoval samozřejmě chemismus okolní horniny a původního plynu v dutině.

Stav hlavního výchozu při mé první návštěvě lokality v létě 2011.

Geologická mapa
zdroj:(http://mapy.geology.cz/geocr_50/)

Geograficky se lokalita nachází na území Ústeckého kraje, okresu Děčín, v katastru obce Dobrná na Pustém vrchu (499 m.n.m.) mezi obcemi Folknáře, Březiny a Dobrná. Tento vrch je výraznou krajní dominantou a jedná se o částečně erodovanou přívodní dráhu terciérního vulkánu. Místní hornina je tmavý až černý alkalický bazalt, který má místy charakter tefritu až augititu. Samotný výchoz byl nalezen v 70. letech panem Bártou z Děčína, který nalezl také blízkou zeolitovou lokalitu Dobranka u Dobrné. Tento výchoz se nachází v pravděpodobně starém lomu na čedič nacházejícím se v lese na rozhraní rovinného a svahového charakteru vrchu.

V jižní partii tohoto lůmku, pocházejícího pravděpodobně někdy z 18. století, byl objeven výchoz, který je ve své nejspodnější části tvořený masivním alkalickým bazaltem, na který nasedá poloha bazaltu s velkým množstvím automorfně omezených vyrostlic augitu, která je místy poměrně silně porézní a obsahuje zajímavé minerály, které si probereme dále v článku. Nejsvrchnější část výchozu tvoří silně zvětralý porézní bazalt až tefrit světle šedé barvy, který ve svých četných dutinách často obsahuje typické místní minerály avšak zvětralé a pro sběratele tedy nezajímavé vzorky, které jsou často zalité v bílém až růžovém jílovém minerálu.

Hlavní výchoz je především z jara za slunečného dne velmi příjemným místem.

Ústí jeskyně zasucené sutí.

Na severněji položeném Sokolím vrchu se nachází také hezká rozhledna s výhledem na tělesa neovulkanitů, Krušné hory a Labské pískovce. Geologickou zajímavostí Pustého vrchu je přítomnost několika lávových jeskyní, které se na tomto vrchu vyskytují. Jedna z jeskyň byla pravděpodobně zastižena také výše zmíněným lůmkem a to přímo ve výchozu s výskytem místních minerálů, ale díky těžbě z ní mnoho nezbylo a činností sběratelů minerálů byl její zbytek z velké části zasypán sutí.

Mineralogie:

Hlavním minerálem, který se na zde vyskytuje téměř v každé dutině je Thomsonit (NaCa2(Al5Si5O20) * 6H2O). Ten zde vytváří typické tlustě sloupečkovité čiré krystaly o délce max. 5 mm. Tyto krystaly mohou být někdy zbarvené do žluté, hnědé a bílé barvy. Častějším úkazem jsou však krystaly thomsonitu srostlé do radiálních útvarů se sněhově bílým středem a čirým pláštěm, na jehož povrchu lze pozorovat jednotlivé ukončení krystalů.

Právě nalezené dutiny s radiálními útvary xx thomsonitu.

Právě tyto kulovité útvary jsou sběrateli velmi vyhledávané a dosahují běžné velikosti kolem 7 mm a maximálně byl autorem nalezený 15 mm velký radiální útvar, který byl však dutý. Thomsonity jsou nacházeny ve všech třech „vrstvách“ výchozu, ale nejběžnější jsou v prostřední části ve velmi tvrdém materiálu s vyrostlicemi augitu.

Čiré jednotlivé xx thomsonitu (Pustý vrch u Folknářů 2014). Velikost dutiny 32 mm.	Dutina s thomsonitem (Pustý vrch u Folknářů 2014). Velikost dutiny cca 45 mm.	Krásná dutina s thomsonitem (Pustý vrch u Folknářů 2014). Velikost dutiny cca 45 mm.

Klasická ukázka místního thomsonitu (Pustý vrch u Folknářů 2015). Velikost vzorku 107 mm.	Velká dutina s thomsonitem (Pustý vrch u Folknářů 2015). Velikost dutiny cca 8 cm.	Hezká ukázka thomsonitu (Pustý vrch u Folknářů 2015). Velikost vzorku 87 mm.

Dutina s xx gismondinu
(Pustý vrch u Folknářů).
Velikost xx do 1 mm.

Druhým nejčastějším minerálem lokality je Gismondin (Ca2[Si4Al4]O16 * 8H2O), který však díky svým mikroskopickým rozměrům bývá často opomíjen. Nejčastěji se vyskytuje jako světlé sametové povlaky na stěnách dutin, které pod mikroskopem nabydou tvar krystalů typických pro tento minerál, tedy trojboké pyramidy. Vzácněji se však objeví ve větších velikostech a to především v menších dutinách do 4 cm. Zde vytváří krystaly velké maximálně 3 mm, nejčastěji bílé barvy či jsou čiré se skelným leskem. Gismondin se vyskytuje pouze ve středové „vrstvě“ výchozu.

Dalším poměrně opomíjeným avšak estetickým minerálem, který se zde na této lokalitě vyskytuje asi v nejlepších ukázkách v rámci Českého středohoří je Phillipsit (NaKCa(Al3Si5O16) * 6H2O). Ten zde vytváří typické hroznovité agregáty bílé až béžové, vzácně také narůžovělé barvy. Jedná se vlastně o vzájemně srostlé krápníčky drobných krystalů phillipsitu. Velikost těchto agregátů dosahuje až 3 cm.

Hezká dutina s polokulovitými agregáty thomsonitu s bílým jádrem a béžové xx phillipsitu
(Pustý vrch u Folknářů).
Velikost dutiny 32 mm.

Hezká ukázka krystalů gismondinu (Pustý vrch u Folknářů 2015). Velikost xx do 1 mm.	Krásná ukázka dutiny s xx gismondinu (Pustý vrch u Folknářů 2015). Velikost xx do 1 mm.	Útvar z phillipsitu připomínajíí Eiffelovu věž v Paříži či Petřínskou rozhlednu v Praze :) (Pustý vrch u Folknářů). Velikost útvaru 5 mm.

Thomsonit narůstající na krystaly phillipsitu (Pustý vrch u Folknářů 2015). Velikost vzorku 52 mm.	Velmi pěkná ukázka phillipsitu (Pustý vrch u Folknářů 2015). Velikost jednotlivých kuliček do 2 mm.	Krásná ukázka phillipsitu (Pustý vrch u Folknářů 2015). Velikost vzorku 82 mm.

Krásný vzorek polokulovitých agregátů thomsonitu s bílým jádrem a kalcitovými krystalky nasedající na thomsonit
(Pustý vrch u Folknářů 2014).
Velikost vzorku 67 mm.

Poměrně vzácnými minerály lokality je Kalcit (CaCO3) a Natrolit (Na2(Al2Si3O10) * 2H2O). Kalcit se vyskytuje buď ve formě výplně menších dutin do 2 cm nebo jako klencové krystaly o velikosti do 5 cm čiré, žluté a medové barvy a tyto krystaly často nasedají na kulovité útvary thomsonitu. Natrolit, který je na lokalitě asi nejvzácnějším minerálem vytváří bílé až 1 cm dlouhé jehlicovité krystaly.
Všechny výše popsané minerály se dají nalézt i na jiných místech než na popisovaném výchozu, kde ale vytváří nejlepší známé ukázky.

Krystaly kalcitu jsou na této lokalitě méně časté
(Pustý vrch u Folknářů 2015).
Velikost vzorku 70 mm.

Dutinky s natrolitem
(Pustý vrch u Folknářů 2014).
Velikost vzorku 114 mm.

Jehličkaté xx natrolitu
(Pustý vrch u Folknářů 2015).
Velikost vzorku 79 mm.

Možnosti sběru:

Lokalita je stále velmi perspektivní, ale nalezení kvalitních vzorků vyžaduje použití těžšího nářadí, především palic a pajcrů, jelikož místní hornina je velice houževnatá. Nejlepší partie výchozu jsou již odtěženy, ale stále se zde za jeden den kopání dá nalézt nějaký ten sbírkový kus thomsonitu, gismondinu či phillipsitu. Hornina ve střední části výchozu má zajímavou vlastnost, že se štěpí na cca 10 – 50 cm velké pláty, které lze poměrně snadno vylomit a poté rozbít palicí.

Starý lom na čedič, který je dnes součástí lesa.

Právě nalezená dutina s radiálními útvary xx thomsonitu.

Asi nejlepší ukázka thomsonitu, jakou jsem z lokaklity zatím viděl.
Nález M. Pluhaře.

Pomalý postup pomocí majzlíku je zde k ničemu. Pod výchozem se nachází rozsáhlá halda suti, ve které méně pracovité sběratelé mohou nalézt velké množství méně kvalitních vzorků všech místních minerálů. V blízkém okolí hlavního výchozu se nachází ještě několik dalších míst, kde lze ukázky zeolitů najít.

Krásná dutina s velkým krystalem kalcitu a popraškem phillipsitu na thomsonitu
(Pustý vrch u Folknářů 2014).
Velikost vzorku cca 135 mm.
Nález M. Pluhaře.

Jelikož je toto již desátý článek v seriálu „Mineralogických střed“ a přichází opět každoroční čas zkouškového období, kdy se budu muset soustředit převážně na školní povinnosti, tak prozatím seriál pozastavuji. Na dalších 10 článků se můžete těšit pravděpodobně od druhé poloviny února 2016.