minj
Lokality


Články:  15. Zajímavá lokalita augitu a kalcitu z vrchu Deblík u Libochovan


Úvod:

   
   V jednom z meandrů řeky Labe protékající tzv. Českou branou (Porta Bohemica) je zachován výrazný vrch Deblík. Tento vrch vzniklý díky terciérní vulkanické činnosti je od druhé poloviny 19. století předmětem zájmu těžby stavebního kamene a to hned v několika různě velkých lomech a lůmcích. Nejvýraznější z těchto lomů jsou především tři z nich. Aktuálně těžený lom na drcený bazaltový kámen se nachází na vrchu Trabice přibližně 1,5 km sv. od obce Řepnice. Těžený materiál je dopravován cca 1 km k drtičkám u starého již netěženého lomu založenému n úpatí vrchu Deblík přibližně 1,5 km severně od obce Libochovany. V tomto lomu se nachází drtička vytěženého materiálu a jedná se o první velký lom otevřený v oblasti Libochovanských lomů na kámen. Na vrchu Deblík se však nachází také již nečinný a aktuálně zavážený lom nazývaný podle vrchu na kterém leží - Deblík. Tento menší lom (třetí největší z místních lomů) je místem nálezu zajímavých minerálů i kalcifikovaných částí stromů.


Geologická a geografická situace:


   Vrch Deblík (459 m.n.m.) se nachází mezi městy Ústí nad Labem a Litoměřice, přibližně 2 km ssv. od obce Libochovany, 1 km jv. od obce Církvice a 1,5 km jz. od obce Sebuzín. Jedná se o morfologicky výrazný vrch vázaný na vulkanické projevy propagace Oháreckého riftu související s hlavní fází vzniku Českého středohoří. Stáří vrchu bylo radiometrickými metodami určeno přibližně na 32 milionů let.


   Rozložení a typy hornin, kterými je vrch tvořený může naznačovat výlev do vodního prostředí, o kterém svědčí některé nalezené hyaloklastity a hyalotufy. Obecně se dá říci, že se jedná o bazaltový sopouch s výrazným zastoupením vulkanoklastického materiálu. Tento vulkanoklastický materiál je také velkým problémem při těžbě bazaltů, a proto zde u hlavního lomu byla vytvořena vnější deponie tohoto nevyužitelného materiálu. Pro lepší orientaci po Libochovanských lomech si uvedeme přehlednou mapu s vyznačením a pojmenováním jednotlivých lomů a lumků.
turist
Letecká mapa oblasti
zdroj:(http://mapy.cz)


geo
Geologická mapa 1:50 000
zdroj:(http://mapy.geology.cz/geocr_50/)
   Lom Libochovany (LB1) se nachází přibližně 1,5 km severně od obce Libochovany a 200 metrů jz. od vrcholu Deblíku. V tomto lomu je také umístěné veškeré technické zázemí důležité pro těžbu místního kamene těžených společností Eurovia Kamenolomy, a.s.. Z tohoto lomu také vede dopravník drcené suroviny směrem k výdejnímu místu umístěného poblíž železničního viaduktu tratě Ústí nad Labem (Střekov) – Litoměřice. Deponie nadrceného materiálu se nachází v blízkém okolí tohoto místa. Lom Libochovany 1 byl prvním velkým lomem otevřeným v oblasti Libochovanských lomů. Těženou horninou zde byl olivinický bazalt.


   Druhý větší lom otevřený v 70. letech minulého století budeme označovat jako lom Deblík (LB2) a tento článek pojednává o mineralogii především právě této lokality. Těženou horninou zde byl olivinický bazalt. S cca 200 metrů jižně položeným lomem LB1 je spojen dopravní nezpevněnou cestou. Třetí aktuálně těžený lom se nachází na vrchu Trabice (429 m.n.m.) cca 1,5 km ssv. od obce Řepnice a 2 km sv. od obce Libochovany. S lomem LB1 je opět spojen nezpevněnou dopravní cestou. Těženou horninou zde je olivinický bazalt. Kromě těchto tří lomů se v hřebenu vrchu Deblík až Trabice nachází několik dalších menších lůmků těžených poměrně nahodile od 50. let minulého století. deblik
Lom LB2 - Deblík v květnu 2014.


trabice
Lom Trabice v červnu 2015.
   Jedná se o drobný lom na olivinický nefelinit (LB3) s výraznou sloupcovitou odlučností v místě, kde se dnes nachází výdejna nadrceného materiálu. Dále o podobný lom (LB4) těžící opět bazalt při cestě z lomu LB1 do lomu Deblík (LB2). Práce v tomto lomu skončily díky převaze vulkanoklastického materiálu na těženým bazaltem. Zajímavé jsou však také výskyty dvou odlišných typů hornin nacházejících se v blízkosti lomu LB1, které byly v minulosti taktéž těženy. Větší těleso (LB5) se nachází mezi lomy LB1 a LB3 přibližně 100 metrů jižně od kóty 274 m.n.m. v hřebeni vrhu Deblík a místní hornina je trachybazalt. Druhý výskyt je trachytová žíla nacházející se v posledním zjištěném malém lůmku (LB6) po pravé straně při cestě po nezpevněné dopravní cestě z lomu LB1 do lomu Trabice.



Mineralogie:

   Všechny lomy hřebenu Deblík a Trabice byli autorem několikrát navštíveny v rozmezí let 2010 až 2016. Během této doby byly z několika těchto lomů popsány mineralogicky zajímavé nálezy. Mineralogicky nejvíce atraktivní se jeví lom Deblík, odkud byly také nedávno popsány nálezy minerálů. Nutno dodat, že autor tohoto článku při objevení zajímavých mineralogických ukázek o tomto již publikovaném článku nevěděl a zajímavé nálezy z vrchu Deblík byly tedy učiněny jen díky vlastnímu mapování.


   Lom Deblík (LB2) je ze všech lomů v okolí Libochovan umožňuje jak soustavné možnosti pozorování (jedná se již netěžený lom), ale také stálé možnosti sběru místních minerálů. Nejhojnějším minerálem lokality je kalcitCaCO3. Ten se v lomu vyskytuje hned na několika místech. Jeho první výskyt byl autorem zaznamenán v malém reliktu nevytěžené partie při vjezdu do lomu, který je dnes již špatně rozeznatelný od okolního navezeného materiálu. V tomto výchoze tvořeným hojnými sopečnými bombami až metrových velikostí se kalcit vyskytuje ve formě sporadických žil pronikající mezerami mezi sopečnými bombami.
dutina
Odkrytá část dutiny s drúzou kalcitu (květen 2014).


   Mocnost těchto žil dosahuje max. 2 cm a místy tyto žíly naduří až do 15 cm velkých drúzových dutin. V těchto dutinách tvoří kalcit krystaly tvaru skaenoedru. Kalcit v tomto výchoze však bývá ve většině případů silně naleptaný a značně rozpadavý. Vzácně se zde také nacházejí kalcitové pseudomorfózy po aragonitu (CaCO3) ve tvaru sluncí až 4 cm velikostí. Některá z těchto sluncí mají dosud zachovaný aragonitový střed. Zajímavostí jsou kalcifikovaná fosilní dřeva, která se nacházejí ve vulkanoklastickém materiálu.

   Druhým místem kde byl v lomu Deblík nalezený kalcit je celá pravá část lomové stěny. Kalcit zde tvoří podobně jako na prvním místě žíly o mocnosti max. 2 cm, které prostupují většinou bazaltem a místy tvoří drúzové dutiny. Drúzové dutiny dosahují maximálních velikostí až 20 cm. Krystaly mají tvar skalenoedru (od nízkých až téměř jehlice) a klenců. Jejich velikost závisí na velikosti dutin a většinou dosahují velikosti do 2 cm. Trochu jiný byl výskyt v rozpadavé hornině, která byla pravděpodobně tufovým tělesem vytrženým magmatem (měla typický plastický bazaltový lem). V tomto tělese velkém přibližně 5 x 4 m tvořily žíly kalcitu pukliny značných velikostí, které se špatně odhadují vzhledem k faktu, že často prostupovaly celým tělesem. Z těchto žil, které byly díky zavážení lomu skrývkovým materiálem dobře přístupné v roce 2014, byly autorem získány pěkné ukázky často mírně naleptaných kalcitových drúz. Největší získaná drúza dosahovala délky téměř 90 cm. Tato poloha je dnes již bohužel díky zavážení lomu skrývkovým materiálem bez výkopových prací nedostupná.


kalcit
Skalenoedry kalcitu (lom LB2 - Deblík). Velikost vzorku 33 mm.
Rok nálezu 2011.

kalcit
Drúza kalcitu (lom LB2 - Deblík). Velikost vzorku 83 mm.
Rok nálezu 2011.

aragonit
Kalcitové slunce s jádrem tvořeným aragonitem (lom LB2 - Deblík). Velikost slunce 30 mm.
Rok nálezu 2011.
kalcit
Hezká drúzka kalcitu (lom LB2 - Deblík). Velikost vzorku 46 mm.
Rok nálezu 2014.
kalcit
Hezká drúzka kalcitu (lom LB2 - Deblík). Velikost vzorku 59 mm.
Rok nálezu 2014.
kalcit
Drúza kalcitu (lom LB2 - Deblík). Velikost vzorku 92 mm.
Rok nálezu 2014.
kalcit
Zajímavá ukázka kalcitu (lom LB2 - Deblík).
Velikost vzorku 59 mm.
Rok nálezu 2013.
kalcit
Právě nalezená kalcitová drúza velká 181 mm. Rok nálezu 2014.
kalcit
Velká drúza kalcitu (lom LB2 - Deblík). Velikost vzorku 513 mm.
Rok nálezu 2014.



augit
Krystal augitu (lom LB2 - Deblík).
 Velikost krystalu 20 mm.
Rok nálezu 2011.
   Velmi zajímavý je však výskyt druhého pospaného minerálu a to klinopyroxenu augitového složení. Augit(Ca,Na)(Mg,Fe,Al,Ti)[(Si,Al)2O6], se v lomu vyskytuje velmi hojně ve vulkanoklastickém materiálu. Ten se nachází především v nadloží bazaltu v poměrně mocné až 20 metrů vysoké vrstvě. Dokonale omezené krystaly augitu zde tvoří až 4 cm velké jedince, které jsou často také porostlé tenkou vrstvou bílého kalcitu. Častý je výskyt srostlic. Lesk krystalů je spíše matný až pryskyřičný. Nejlepší možnosti sběru těchto krystalů byly až do roku 2014 v pravém osypovém kuželu pod stěnou, kde se díky zvětrávání a gravitaci hromadilo velké množství jednotlivých krystalů augitu. Dnes z tohoto osypového kuželu díky zavážení lomu zbývá pouze cca 2 metry vysoký relikt. 


augit
Lesklý krystal augitu (lom LB2 - Deblík). Velikost krystalu 17 mm.
Rok nálezu 2011.
augit
Krystal augitu (lom LB2 - Deblík). Velikost krystalu 23 mm.
Rok nálezu 2011.
augit
Srostlice krystalů augitu
(lom LB2 - Deblík).
Velikost krystalu 28 mm.
Rok nálezu 2011.
augit
Krystal augitu s povlakem kalcitu
(lom LB2 - Deblík).
Velikost krystalu 25 mm.
Rok nálezu 2011.
augit
Velký krystal augitu
(lom LB2 - Deblík).
Velikost krystalu 29 mm.
Rok nálezu 2011.
augit
Krystal augitu s povlakem kalcitu v hornině (lom LB2 - Deblík).
 Velikost vzorku 81 mm.
Rok nálezu 2011.


   Dalším nalezeným minerálem byl obecný opálSiO2 * nH2O. Ten tvoří hlízy bílé a béžové barvy velké až 20 cm vyskytující se podobně jako augit v tělese vulkanoklastik. Jeho nálezy jsou však vcelku sporadické. Na lokalitě byl nalezen také biotit - K(Mg,Fe)3(Si3Al)O10(OH,F)2. Ten tvoří až 1 cm velké nedokonale omezené hexagonální tabulky jak v žilách olivinického bazaltu, tak v tělese vulkanoklastického materiálu. opal
Hlíza obecného opálu ve vulkanoklastickém materiálu lomu LB2 - Deblík.


   Kromě lomu LB2 se podařilo nalézt také zajímavé ukázky minerálů v lomu LB4 a lomu Trabice. V lomu LB4 se na puklinách olivinického bazaltu vyskytuje první ze zástupců minerálů zeolitové skupiny chabazit - CaAl4Si8O24 * 12H2O, a to v drobných max. 1 mm velkých krystalech čiré až bílé barvy. Ten je zde doprovázen žlutými skalenoedry kalcitu do 1,5 cm. V lomu Trabice lze v sz. okrajových partiích lomu narazit na žilný kalcit v žilách mocných až 5 cm. Drúzové dutiny v těchto žilách nebyly nalezeny. V lomu jsou sporadicky možné nálezy drúz kalcitu z žil, které protínají vulkanoklastický materiál. V prosinci 2011 zde v dutině olivinického bazaltu byla objevená zatím jediná ukázka 1 cm velkých tenkých jehlic natrolitu - Na2(Al2Si3O10) * 2H2O.


opal
Část opálové hlízy (lom LB2 - Deblík). Velikost vzorku 77 mm.
Rok nálezu 2011.
chabazit
Drúza krystalů chabazitu (lom LB4). Velikost vzorku 79 mm.
Rok nálezu 2011.

chabazit
Drúza krystalů chabazitu a kalcitu (lom LB4).
Velikost vzorku 73 mm.
Rok nálezu 2011.




Možnosti sběru:


   Přestože mineralogické ukázky z těchto lokalit nepatří k moc vyhledávaným mohou tyto lomy poskytnout řadu hezkých mineralogických vzorků. Vzhledem k rozsáhlosti území, na kterém se lomy nacházejí a také samotnému počtu samotných lomů lze usuzovat i na další dosud nepopsané nálezy minerálů. Lom LB2 na Deblík o kterém byla větší část tohoto článku je postupně zavážen vnitřní výsypkou. Díky tomu stará zajímavá místa s nálezy místních minerálů zanikají, ale další místa se naopak objevují podél staré lomové stěny, jejíž dolní hranice se neustále posunuje. V lomu Trabice lze očekávat zajímavé nálezy minerálů, avšak vzhledem k intenzitě těžby a malé sledovanosti lomu sběrateli je dost pravděpodobné, že tyto výskyty nebudou (a nejspíše ani nebyly) zaznamenány. Ke vstupu do lomu Trabice a LB1 je nutné povolení vlastníka lomu. Lom LB2 je nehlídaný a kromě občasného zavážení tatrovkami s hlušinou v nečinnosti.
kalcit
Velká drúza kalcitu z lomu LB2 a šťastní nálezci... (květen 2014).


vulkanoklastika
Polohy vulkanoklastického materiálu v lomu LB2 - Deblík.
augity
Krystaly augitu vyvětralé z vulkanoklastické polohy v lomu LB2 - Deblík.
trachyt
Malý lom (LB6) na trachytové žíle.


   Pro tento rok byl toto poslední článek v seriálu „Mineralogických střed“. V pokračování tohoto seriálu budu pravděpodobně pokračovat zase za rok. :)





Jakub Mysliveček ©