minj
Lokality


Články:  Libochovany - nová lokalita augitu, kalcitu a dalších minerálů v Českém středohoří



   Občas se při obyčejných pochůzkách objeví zajímavé místo s pěknými mineralogickými ukázkami. Pokud se to stane mě, vždy se pokusím vše co nejlépe zdokumentovat a najít většinu místních minerálních druhů. Již od roku 2009 sleduji lomy blízko Libochovan u Ústí nad Labem. Lomů a lůmků je v této oblasti spoustu a jelikož je tato oblast blízko mého bydliště bylo jen otázkou času, než je prozkoumám. 17.9. 2011 jsme zde s Martinem Pluhařem našli v jednom místním lomu různé ukázky minerálů. libochovany
Lom na vrchu Deblík na jaře 2010.


libochovany
Lomová stěna na jaře 2010.
   Nově objevená lokalita se nachází na západní straně vrchu Deblík v nejmenším objemnějším zdejším lomu. Jedná se o již netěžený, jednoetážový, čedičový lom. Dnes je lom používaný jako skládovací prostor pro jílovité tufy, které jsou pro štěrkovité účely místního čediče nepoužitelné. I v tomto lomu jsou tyto tufové polohy zastiženy a to především v jižní části lomové stěny. V severní části lomové stěny je zastižen kvalitní čedič s výraznou sloupcovitou odlučností.


   Mineralogicky zajímavý je neodtěžený výchoz hornin mezi příjezdovou cestou a lomem (pracovně nazvaný "Bota"). Ve výrazně zvětralé hornině se zde nacházejí žily kalcitu často naduřelé až do 20 cm inkluzí. V těchto inkluzích se občas nachází dutiny s klencovými a kubickými krystaly kalcitu. Klence jsou čiré až neprůhledné a dosahují délky až 5 cm. Kubické krystaly jsou max. do 1,5 cm a jsou většinou bílé.
   Mimo kalcit se zde vyskytují až 3 cm protáhlé krystaly aragonitu. Aragonit je často čirý a většinou tvoří jakási aragonitová slunce okolo kalcitového jádra či jeho krystaly narůstají do dutin pokrytých povlakem kalcitu. Za zmíňku stojí, že aragonit se pravděpodobně již částěčně a někde úplně přemenil na kalcit, což lze pozorovat na koncích krystalů v aragonitovém slunci. Dále se zde vyskytuje neurčený červený minerál. Nejspíše se jedná o jíl přeměněný na porcelanitový jaspis. Některé pukliny v čediči jsou porostlé povlaky neurčeného žluého minerálu.
libochovany
Lomová stěna na jaře 2010.



kalcit
Zajímavý vzorek drobných čirých krystalů kalcitu, na které narůstají kalcitoví "ježci" (Libochovany).
Velikost vzorku 73 mm.
kalcit
Zajímavý vzorek klenců kalcitu (Libochovany).
Velikost vzorku 54 mm.
kalcit
Pěkný vzorek krystalů kalcitu (Libochovany).
Velikost vzorku 108 mm.



aragonit
Aragonitové slunce, na koncích přeměněné na kalcit (Libochovany). Velikost slunce 30 mm.
   Druhým mineralogicky zajímavým minerálem je augit. Vyskytuje se zde v tufech, kde tvoří různě velké černé krystaly od prvních mm až do několika cm. Nejvíce naleznených krystalů mělo velikost kolem 1 - 2 cm. Naproti tomu největší nalezený krystal mohl být veký kolem 4 cm. Větší krystaly se ale špatně preparují a proto se ani tento velký krystal nepodařilo vypreparovat v celku. Některé krystaly jsou pokryté krustou kalcitu. Tyto krystaly se ovšem preparují snadněji. Možné je pozdější odleptání kalcitu. Byly nalezené různé typy krystalů. Běžné jsou klasické krystaly s matným leskem, často s povrchovými prasklinami. Časté jsou také srůsty několika krystalů do jednoho většího krystalu. Vzácněji se objevují jedinci se spodními stranami zahnutými dovnitř místo ven.



augit
Tři srostlé krystaly augitu (Libochovany).
Výška krystalu 19 mm.
augit
Lesklý krystal augitu (Libochovany).
Výška krystalu 17 mm.
augit
Velký kompletní krystal augitu (Libochovany).
Výška krystalu 29 mm.


   Dalším nalezeným minerálem byl opál tvořící až 2 dm hlízy. Velmi vzácně se v tufu vyskytují zrna minerálu podobnému pyropu do 5 mm.


Minerály nalezené na lokalitě:

Aragonit
Augit
Jaspis?
Kalcit
Opál
Pyrop?
opal
Opál (Libochovany).
Velikost vzorku 77 mm.


lom
Lomová stěna
Možnosti sběru:

   Na lokalitě se bez problémů dají sbírat různé druhy minerálů. Pěkné jsou ukázky krystalů augitu a paprsčíté vzorky aragonitu. Jedná se o starý, ale občas používaný lom s vysokou lomovou stěnou = nutné povolení ke vstupu.
lom
Výchoz s častým výskytem kalcitu pracovně nazvaný "Bota".




Jakub Mysliveček ©