|
|
Jezuitská rokle
(den konání 30.12. 2015)
Podoba lokality v zimě.
|
|
Jako rozloučení s uplynulou šutráckou
sezónou jsme chtěli jít na naší
oblíbenou lokalitu Mariánská skála, ale
jelikož byl pracovní den, tak jsme kvůli brzkému
smívání nemohli. Další v
pořadí byl Jeníkov, ale tam jsme nakonec také
nejeli, jelikož jsme sebou chtěli vzít naše
přítelkyně, kterým se tam moc nechtělo. No takže nakonec
jsme si zvolili mojí oblíbenou paleontologickou lokalitu
Jezuitská rokle. Martina s Naty jsem vyzvedával v
jedenáct hodin a Zuzka nakonec nejela. Na samotné
lokalitě jsme byli kolem dvanácté. Ihned od
začátku nám bylo jasné, že dnes to bude
zajímavé, jelikož teplota vzduchu byla kolem nuly, takže
nápad, že ihned po příjezdu začnu kopat se mi vyplatil a
zanedlouho jsem se zahřál. |
|
Krásně odkrytý vrstevní sled, který je ukloněný s nejstaršími
vrstvami tvořenými světlými diatomity, na které
nasedají šedé až hnědé břidlice,
které jsou překryty pyroklastiky.
|
|
Rozebírání jednotlivých kusů horniny je náročný proces, jelikož zkameněliny se nesmí zničit.
|
|
S Martinem jsme pokračovali ve výkopu, ve kterém kopeme
celý tento rok. Práce zde probíhá pomalu,
jelikož každý kámen se musí nejdříve
opatrně vykopnout, poté prorozbíjet kladívkem na
ploché desky a dále pokud se do této chvíle
nic nenajde se vezme příborní nůž a zbylé desky se
ještě dále plátkují. Na nálezy je to
zde opravdu hojné a tak jsme sbírali většinou
pouze celé listy nebo zajímavé zástupce
terciérní flóry. Opět jsme nacházeli
velké množství zástupců olší,
tentokrát včetně šištic.
Další velmi běžnou fosílií byly
otisky listů skořicovníku Daphnogene sp. a vrb. Narazili jsme
také na pár otisků javorů včetně několika nažek.
Vyjímkou nebyly nálezy stlačených otisků
větviček. |
|
Přestože jsme na lokalitě díky zimě byli pouze do půl
třetí našli jsme velké množství vzorků, ze
kterých jsme si vybrali jen to nejlepší.
Výkop jsme nechali odkrytý, jeikož zde jistě budeme
ještě pokračovat a máme již odkrytý cca 1 m
vrstevného sledu terciérních sedimentů.
Zajímavá je také skutečnost, že spodní
část vrstev tvoří světlý diatomit s
přímesí jemnozrnných klastik, na které
nasedá malá do 10 cm mocná vrstva tmavě
hnědého diatomitu až bitumenózní břidlice,
která obsahuje velké množství otisků a
přímo na tuto vrstvu nasedá velké množství
sopečných pum a tuf. |
|
Krásný nález listu druhu Acer tricuspidatum.
|
Nálezy zkamenělin za cca 2,5 hodiny práce. |
|
Interpretace tohoto sledu je podle mne taková, že do třetihorního
jezera přitékal nějaký potok, který sebou přinášel písek a následně
došlo k jeho zániku či přesměrování toku jinam možná díky sopečné
aktivitě. Jezero se stalo neprůtočné a začal se v něm usazovat hnědý
diatomit, jehož sedimentace byla ukončena sopečnou erupcí v blízkém
okolí a došlo k zasypání vrstev sopečným popelem.
No po odchodu z lokality nás ještě čekala
poslední práce s nalezenými vzorky a to impregnace
roztokem perchloru s polystyrenem, kterým jsme vzorky
zakonzervovali proti vysychání a následnému
popraskání. Uvidíme zda tento postup vzorky
ochrání, jelikož všechno co jsme dosud
zkoušeli skončilo nezdarem.
Tak to bylo naše ukončení šutrácké sezóny 2015. :) |
Poznámka:
Většina vzorků nakonec impregnaci nepřežila, takže oěpt nezdar.
Ještě zbývá jedna forma konzervace a pokud i ta
zklame, tak už nevím. :(
FOTO = Lokalita
|
Historie
2024
Online přednášky
Naše exkurze
