Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Listy olší.

Minulý rok jsem byl ze svého ročníku sám, kdo na tuto exkurzi vyrazil, ale letos už nás bylo víc a tak už cesta vlakem byla sama o sobě příjemná. Ono totiž na vysoké škole často své spolužáky vídáte pouze na začátku a konci semestru a během semestru si myslíte, že jste snad na oboru jediní...
Když jsme dorazili do Bíliny a k samotnému dolu, tak si nás převzal Karel Mach, geolog dolu Bílina, kterého jsem zde viděl už loni a na jehož výklad jsem se opět těšil, jelikož mě jeho projev bavil a dozvěděl jsem se dost informací (které mi mimochodem tak trochu zachránili krk u zkoušky ze stratigrafické geologie).

Nastoupili jsme do exkurzního vozítka značky Mercedez a vyjeli do dolu. Lidi, kteří něco podobného ještě neviděli oněměli úžasem, když se napravo od nás vyloupla jáma dolu. Po úvodní přednášce nad dolem spojené s focením samotné jámy jsme se nejdříve vydali na samotnou uhelnou sloj ke korečkovému rýpadlu KU-300, které jsem před rokem natáčel při práci. Zde jsme si udělali další přednášku přímo pod etáží uhelné sloje. Poté jsme ještě zamířili podívat se na ukázku zachovaného kořenového systému a části kmene stromu, který zde rosl v močále někdy v miocénu. Narozdíl od ukázky kmene Tisovce před rokem mi tato ukázka přišla mnohem zajímavější a hlavně se nacházela v blízkosti první lokality, kde jsem ihned po zkouknutí tohoto kmene začali sbírat zkameněliny.

Zachovalý profil bažinným sedimentem i kořeny a kmenem stromu.

Otisky flóry uhlotvorné vegetace včetně větvičky se třemi šišticemi tisovce (Důl Bílina).
Velikost vzorku 174 mm.

Nejčastějším nálezem byly zřejmě různě zachovalé šištice Tisovců, přičemž můj nejlepší nález na tomto místě patřil právě k tomuto stromu, jelikož se mi povedl kousek větvičky, na jejímž konci bylo rozvětvení se třemi větývkami se šišticemi. Nic takového jsem zde loni neobjevil a tak jsem byl rád, že jsem jel i letos. Kromě šištic se našlo také velké množství otisků listů, nejspíše patřící olším.
Po necelé hodince hledání jsme se přesunuli na další místo u horní části sloje. Zde bylo odkryté místo s výskytem sideritizovaných částí kmenů včetně kořenových systémů. Mě zajímala jak samotná dřeva tak také markazit, který se zde mohl také najít. Markazit jsem našel pouze v rozpadavých kůrách na povrchu dřev, ale samotných dřev jsem si odtáhl tolik, že jsem nemohl unést batoh. Kdybychom tu byli déle, tak nevím co bych dělal.

Poslední zastavení bylo v místě, kde jsme sbírali otisky listů listnatých stromů a vetviček Tisovců před rokem. Toto místo je dnes již těženo rýpadlem KU-800 a vytěžené skrývkové horniny putují po pásových dopravnících na druhou stranu jámy na vnitřní výsypku. Nálezy fauny jsme zde tentokrát nehledali, jen jsme se pokochali pohledem na právě pracující velkostroj.
No a tím byla dnešní exkurze ukončena. Musím říct, že cesta s neuvěřitelně težkým batohem domů byla úmorná, ale nakonec jsem vše donesl v celku (i kupodivu sebe) a největší přes 30 cm velký kus sideritizovaného dřeva jsem si vystavil do záhonu vedle zahradního sezení hned vedle podobně velkého kusu znelce s pseudoleucitem z Loučné, abych se měl čím kochat i při sezení u kávy, čaje nebo piva na zahradě. Holt takové velké vzorky se do poličky moc nevejdou. :)

Sideritozované dřevo (Důl Bílina).
Velikost vzorku 156 mm.

FOTO = Lokalita
FOTO 1 = Otisky flóry uhlotvorné vegetace
FOTO 2 = List z nadloží spodní uhelné sloje
FOTO 3 = Otisky flóry uhlotvorné vegetace
FOTO 4 = List olše
FOTO 5 = Otisky flóry uhlotvorné vegetace včetně větvičky se třemi šišticemi tisovce
FOTO 6 = Sideritozované kus kořene
FOTO 7 = Sideritozované dřevo
FOTO 8 = Sideritozované dřevo
FOTO 9 = Sideritozované dřevo
FOTO 10 = Sideritozované dřevo
FOTO 11 = Sideritozované dřevo
FOTO 12 = Sideritozované dřevo
FOTO 13 = Velký kus sideritozovaného dřeva