Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Počínaje dnešním dnem začínají 14ti denní paleontologické exkurze na naší fakultě a stejně jako minulý rok jsem se rozhodl některých z nich zúčastnit. Vybíral jsem jak podle toho co mě zajímá, tak podle mých časových možností.
První exkurzní den bylo pondělí 16.5., kdy jsme zamířili do lomu Kosov u Berouna. Lom je již delší dobu netěžený, ale je stále vedený jako činný, jelikož se s ním do budoucna počítá a v lomu stále pracují místní těžaři, přestože se tedy již netěží. Jestli si říkáte co je to za zvlášní úkaz, tak jsem si říkal to samé, ale prostě je výhodnější nechat lom takto než jej uzavřít.

Deštěm vyleptaní orthocerové na chráněném výchozu.

Orthocerový vápenec (Kosov u Berouna). Velikost vzorku 117 mm.

Samotný lom patří stratigraficky do siluru a my dnes začali exkurzi v nejnižší části lomu, kde se vyskytují tmavé motolské vrstvy liteňského souvrství plné graptolitů. Tyto vrstvy pak proráží diabasové žíly různých mocností a také vrstvy tufů. Nám počasí dnes alepoň ze začátku exkurze vůbec nepřálo. Ostrý severák a vlezlý déšť nám pěkně znepříjemňoval pobyt v lomu. Naštěstí téměř po konci úvodní přednášky přestalo pršet a objevila se slunečná obloha. Na této nejnižší etáži jsme hledali v tmavých graptolitových břidlicích ukládajících se v anoxických podmínkách především monograptolity, kterých zde bylo plno a také se našlo několik deformovaných hlavonožců, nejspíše orthocerů.

Poté jsme pomalu stoupali po různých stanovištích lomem vzhůru. Zajímavé bylo stanoviště s velkým zastoupením fosílií v šedavém vápenci na rozhraní anoxických a oxických podmínek. Jednalo se především o velké množství orthocerů o velikosti až 1 m. My samozřejmě s malými kladívky neměli ambice takováto monstra vysekávat a spokojili jsme se s menšími kusy. Našlo se i velké mnoství brachiopodů a také několik dendrograptů. Třešničkou na dortu byly kousky trilobitů, jejichž druhová jména si již nepamatuji. U tohoto výchozu byl také chráněný svah s výskytem velkých bloků plných silurské fauny.

Zde jsme v rozpadavé břidlici "dřevotřísce" hledali trilobity.

Acanthalomina minuta kolem 6 - 7 mm jedinec.

Přes stěnu s krásně odkrytou hranicí mezi ludlow a přídolím a konkrétně Kopanínských a Požárských vrstev jsme se dostali až do nejvyšší partie lomu, kde se nachází tzv "dřevotříska". Jedná se vlastně o sedimenty ochuzené díky louhování o CaCO3 připomínající vzhledem břidlice. Své jméno dostali díky tomu, že se dají velmi dobře štěpit na drobné placičky a možná také podle jejich dřevité barvy. V těchto sedimentech jsme se pokoušeli nalézt nějaké ty trilobity, kteří se zde dají i dnes najít celý, což je způsobeno především tím, že se jedná o velmi malé jedince většinou do velikosti 1 cm.

Mě se samozřejmě nedařilo, jako na každé lokalitě s trilobity. Podařilo se mi najít jen velmi malé pigidium. Ostatním se však nálezy celkem dařily. Největší štěstí měla spolužačka Danča, která téměř okamžitě našla hned 3 celé jedince druhu Acanthalomina minuta na jednom vzorku vedle sebe a o pár minut později druhý zde se vyskytující druh trilobita a to Harpidella misera. Všichni nalezení jedinci nedosahovali ani 1 cm. Mě se podařilo najít několik dendrograptů, ale ti mě moc nezajímaly a navíc se nejednalo o dobré ukázky.
Nakonec jsme se po půl hodině hledání přesunuli pod stěny s vápenci obsahující graptolity a také rhiniofytní rostlinu Cooksonii, což je vlastně první rostlina vůbec. Žádný nález se nám nepovedl, ale já si konečně našel povedeného dendrograptolita. Exlurzi jsme již ve vybrané společnosti včetně pana docenta Petra Krafta, který nás dnes provázel, zakončili v hospůdce u nádraží při pulitru vychlazeného piva. :)

Harpidella misera velikost cca 5 mm.

FOTO = Lokalita
FOTO 1 = Monograptus
FOTO 2 = Monograptus v graptolitové břidlici
FOTO 3 = Brachiopodi ve vápenci
FOTO 4 = Dendrograptus
FOTO 5 = Řez částí Orthocera
FOTO 6 = Orthocerový vápenec
FOTO 7 = Část Orthocera
FOTO 8 = Dendrograptus