minj
Lokality

 Paleontologie 

Úpohlavy u Lovosic                               
(den konání 28.6. 2016)

exkurze
Svítíme jak na diskotéce v 80. letech aby nás náhodou někdo nepřejel...


   Úplně poslední paleontologická exkurze směřovala opět do mého blízkého okolí a to do lomu na vápenec u Čížkovic pojmenovaného podle vesnice, u které se kdysi lom otevíral Úpohlavy. Pro mě tato lokalita hodně znamená. Když jsem totiž začínal sbírat, tak jsem původně sbíral zkameněliny nebo jsem se o to aspoň snažil, ale nálezy se mi vůbec nedařily. První výprava do Úpohlav v létě 2009 odstartovala mé úspěšné sběratelské výpravy. Nutno dodat, že jsem do lomu chodil bez povolení a spíše jsem se potuloval v nejvyšších na zkameněliny dosti chudých partiích ložiska na JZ lomu, kde již tou dobou probíhala postupná rekultivace.
nalezy
Nálezy za cca 30 minut obsahovali téměř vše co se zde dá najít. Největší byla loděnka velká kolem 35 cm.


Pyritizovaná mořská houba (Úpohlavy). Velikost vzorku 48 mm.
    Naposledy jsem Úpohlavy navštívil až koncem roku 2013, kdy jsme zde strávili jen trochu času, ale nálezy zde stále i přes postupující rekultivaci byly možné. Dnes s exkurzí jsem se měl konečně poprvé podívat přímo do samotného lomu k těm „správným“ vrstvám. Sešli jsme se před desátou hodinou u vrátnice firmy Lafarge, která místní lom provozuje a pro mě nastal menší problém. V lomu totiž panují přísná (a teď myslím opravdu velmi přísná) bezpečnostní nařízení a tak jsme kromě kotníkových bot, přilby a vesty, které jsou běžnými bezpečnostními prvky v činných lomech, museli mít také bezpečností brýle. No a kdo mě zná, tak ví, že bez svých dioptrických brýlí jsem slepýš…


   No takže jsem se vybavili a vyrazili jsme do lomu. Většinu cesty nás doprovázel bezpečák, který bedlivě dohlížel na to, jestli neporušujeme jakákoliv bezpečnostní nařízení a díky kterému jsme se do lomu vlastně vůbec dostali. První zastávka proběhla v hlavní vrstvě vápenců Teplického souvrství, která je hlavní těženou partií lomu. Byla zrovna pracovní přestávka a tak jsme si zde mohli cca hodinku hledat. No co vám budu povídat, viděl jsem prd. Všichni kolem mě nacházely krásné zkameněliny z moře turónského stáří a dokonce se našla i cca 35 cm velká loděnka. Co jsem našel já? Byl jsem rád za úlomek inocerama a několik všudypřítomných brachiopodů…
pyrit
 Pyritizovaná mořská houba (Úpohlavy). Velikost vzorku 57 mm.


amonit
Ano a tento velký šutr je kus amonita, který mohl mít i více jak metr.
   Když začali dělníci znovu pracovat, tak jsme se přesunuli na druhou a vlastně poslední dnešní lokalitu, kde jsme měli sbírat. Tady už jsem to nevydržel a požádal bezpečáka o výjimku v nošení bezpečnostních brýlí s tím, že budu nosit své dioptrické brýle, ale nebudu bouchat kladivem a nebudu se ani přibližovat k někomu, kdo bude s kladivem pracovat. Konečně jsem něco viděl až se mi z toho zamotala hlava! Nacházeli jsme se u drenážního kanálu na hranici Jizerského a Teplického souvrství. Báze Teplického souvrství je totiž v tomto místě tvořena asi nejzajímavější vrstvou celého lomu, která je však mocná pouze cca 30 cm.


   Jedná se o tzv. Koprolitovou vrstvu a jak už název napovídá je plná h… koprolitů. Kdyby náhodou někdo nevěděl co jsou to koprolity, tak jsou to fosilizované výkaly živočichů. No jo ale v této vrstvě se to zajímavými fosiliemi jenom hemží. Největším tahákem více než samotné koprolity byly žraločí zuby. Těch je v této vrstvě prý praky a za cca hodinku kdy jsme zde sbírali si každý našel alespoň jeden zoubek většinou o velikosti max do 1 cm. Já toužím po vlastním nálezu žraločího zubu právě od první návštěvy Úpohlav a tak jsem se snažil co to šlo v suti nalézt nějaký vyplavený zoubek. 
koprolit
Nález roku - žraločí ho... koprolit starý 89 milionů let.


zoubek
Můj první nález žraločího zubu vůbec. Velikost zoubku 3 - 4 mm.
   Kupodivu dříve než zub žraloka jsem narazil na dnešní jediný nález zubu rejnoka a to druhu Ptychodus mammillaris. Rejnočí zuby jsou v zásadě mnohem vzácnější než zuby žraloků a tak jsem měl velké štěstí. Za chvíli jsem však našel i svůj první žraločí zub nebo spíše zoubek z nějakého žralůčka o velikosti cca 3 mm. Patřil pravděpodobně rodu Squalicorax a většina zubů, které se dnes našla patřila právě tomuto rodu. Na tomto místě se vyskytovalo také velké množství pyritizovaných mořských hub, typických vzorků, které sbíráme v Jeníkově. Zde je však nikdo nesbírá, jelikož se do této části lomu nedá bez povolení dostat a tak jich tu byly mraky.


   Pyritů jsem si nasbíral dost, koprolitů taky, ale stále jsem chtěl jeden lepší žraločí zub pro sebe, jelikož ten malý jsem chtěl dát své přítelkyni. Už to vypadalo, že budeme končit kvůli blížící se bouřce, která nás ale zastihla jenom trochu a tak jsme zde nakonec sbírali déle. Za zmínku stojí také to, že se zde nacházel fragment schránky amonita velké cca půl metru možná více. Samotný tvor musel mít minimálně metr v průměru. No já se nakonec vydal kousek dál od ostatních a hledal na haldách vyvezených z drenážní rýhy, kde jsem ostatně našel i většinu předchozích nálezů. Najednou se předemnou něco zalesklo a bylo to. Právě jsem našel krásný žraločí zub druhu Cetethoxidia mantei o velikosti něco pod 2 cm. Měl jsem velkou radost.
zub
Můj druhý dnešní žraločí zub byl ale už pořádný kus. Foto ještě "in-situ".


zuby
Rejnočí (vlevo) a žraločí (vpravo) zuby
 (Úpohlavy).
Velikost žraločího zubu 24 mm.
   Tato krásná tečka na závěr mě jen utvrdila v tom, jak bohatá je tato lokalita. Je velká škoda, že se sem nedá normálně dostat, jelikož jinak by se ze mě stal asi žraločí zubař.  Nakonec jsme cca po třech hodinkách exkurze končili a já mohu jen doufat, že se na tuto lokalitu a přesněji řečen ona toto místo zase někdy podívám.


FOTO = Lokalita
FOTO 1Část schránky inocerama
FOTO 2 = Brachiopod na vápenci
FOTO 3Další ukázka brachiopoda ve vápenci
FOTO 4Žraločí koprolit
FOTO 5 =
Žraločí koprolit
FOTO 6Můj nejlepší nalezený žraločí koprolit
FOTO 7Pyritizovaná mořská houba
FOTO 8 = Pyritizovaná mořská houba
FOTO 9Pyritizovaná mořská houba
FOTO 10Zub žraloka druhu Cretoxyrhina mantelli
FOTO 11 = Zub rejnoka druhu Tichodus mamilaris




Jakub Mysliveček ©