Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Klasický Ciboušov. Není to paráda?

Po příjezdu na lokalitu Hradiště jsme se převlékli do terénního a vydali se na haldu, kde jsme si udělali intro k dnešním plánovaným fluoritovým ložiskům Krušných hor. Poté jsme si řekli o historii těžby na místním ložisku a nakonec jsme se dali do sběru. Možnosti sběru na této lokalitě jsou již velmi špatné. Celkově jsem tak nějak moc nevěděl, kam mám vlastně jít sbírat, jelikož vše zajímavé již bylo překopáno. U lesa na části haldy s hematity jsem našel pouze úlomky masivního hematitu a nějaké železné „špony“ jak říkám jehlicovitým útvarům z částí lebníků. Pak jsem s přesunul na druhou stranu haldy k potoku, kde se kope asi nejvíc.

U potoka jsem narazil opět na sporadické úlomky hematitu a na nějaký ten masivní fialový fluorit. Ten jsem rozdal ostatním těsně předtím, než začalo poprchávat. Pokračoval mírný déšť a nakonec když jsme byli u aut začal opravdový slejvák. Naskákali jsme do aut a nevěděli co dál. Nevypadalo to, že by v blízké době mělo přestat pršet. Honzu napadlo, že v Klášterci je na zámku výstava minerálů a tak jsme tedy zamířili právě tam. Zaparkovali jsme na náměstí a v dešti se vydali na zámek. Výstava zde byla a tak jsme si prohlídli ukázky minerálů z místních lokalit. Některé byly horší (jako třeba opravdu ošklivé hyality z Valče), ale jiné byly opravdu muzejní. Nejlepší ukázky leštěných vzorků byly z lokalit Horní Halže, Ciboušov, Klášterecká Jeseň, Blahuňov a Ahníkov.

Pohled na lokalitu Ahníkov.

Tento vzorek klasického fialového chalcedonu jsem si odnesl.
Velikost vzorku 116 mm.

Mimo to mě zaujaly ukázky hematitů právě z Hradiště, kde jsem si všiml zajímavé věci. Místní masivní hroudy křemene a hematitu jsou velmi pěkné po vyleštění. Příště si tedy z Hradiště pár těchto vzorků vezmu, jelikož hroudy tohoto materiálu se zde dají najít celkem běžně. Jako nejlepší ukázané kusy však řadím jednoznačně Ciboušov, ze kterého zde byly ukázány velké desky přes 30 cm s krásným estetickým řezem skrz velké krystaly ametystu. No a po prohlídce výstavy stále pršelo, takže jsme ještě zajeli na pozdní oběd, jelikož kolem druhé již mělo přestat pršet a tak jsem doufal, že se předpověď vyplní.

A předpověď se vyplnila, jídlo bylo dobré a my jsme se podívali na vývěr místního hydrotermálního pramene (a někteří i ochutnali), jehož voda se po pár minutách stočení začala zbavovat železa, které se sráželo v poměrně velkém množství na dně nádob. Původní harmonogram nemělo smysl dohánět a popravdě jsme měli cca 2 hodiny na to, abychom se dopravili do Mikulova, kde jsme již měli domluvenou prohlídku štoly. Přesto mi to ale nedalo a jelikož jsme jeli v těsné blízkosti lokality Ahníkov, tak jsme se zde ještě opravdu narychlo zastavili. Na lokalitě jsme nestrávili víc jak půl hodiny, ale přesto jsme si odtud něco odvezli a já doufám, že jeden odvezený kus bude po naleštění pěkný.

Ve štole Lehnschafter.

Ve štole Lehnschafter - železité sintry.

K lokalitě Ahníkov mohu ještě říci to, že zde nově vznikl plot, který vrchní část vykopaného odkryvu přehradil a hlavní výkop vytvořený při posledním bagrování je v podstatě celý zavezený sutí z neznámého zdroje. Přesto se zde dají sporadické nálezy typických nafialovělých chalcedonů či dutin s chalcedonem a křemenem najít. Běžné byly také nálezy zeleného zvětralého chryzolitu. Myslím, že lokalita to ale v podstatě má tak trochu již za sebou…

Poslední co bylo dnes na plánu a čímž jsme zakončili dnešní exkurzi byla návštěva prohlídkové štoly Lehnschafter v Mikulově. Samozřejmě při příjezdu začalo zase pršet a tak jsme se všichni převlékli do fáracího v kanceláři průvodců. Ve štole je možnost zvolení 4 okruhů, přičemž valná většina z nás by preferovala být ve štole co nejdéle, ale bohužel už i tak se mělo končit poměrně pozdě a tak jsme zvolili trochu modifikovanou trasu C na cca 2 hodiny (oproti normální trase C o 30 minut delší). Štolou nás provedl pan Pavel Chaloupka, se kterým jsem se již po telefonu domluvil, že bychom chtěli přednášku trochu více zaměřenou na geologii.

Houby na výdřevě štoly Lehnschafter.

Ve štole Lehnschafter - unikátní důlní vozík.

A musím říct, že výklad i štola předčili má očekávání. Štola Lehnschafter je součástí velkého systému podzemních chodeb, ve kterých se lze snadno ztratit nebo zde být třeba týden, než by se vše prošlo. My jsme viděli typické nevydobyté rudní žíly, které pro malý nebo téměř žádný obsah rudy byly ponechány a nevytěženy. Dále jsme viděli funkční důlní vláček o velikosti spíše větší zahradní hobbyželeznice (vážně jsem nevěřil, že tato mašinka funguje a ono jo, ba co víc ono to projede všude, kde jsou v dole natažené nově udělané koleje!). Velmi zajímavé byly pohledy do šikmých chodeb směrem dolů do temnoty na nižší patra a byl nám dokonce ukázán nedávno nalezený vozík s atypickým podvozkem tvořeným místo klasických 4 koleček pouze dvěma dřevěnými válci.

Nejde slovy popsat co vše jsme ve štole viděli a kde jsme všude byli, ale lze celkem dobře říct, že se jedná o velmi pěknou prohlídkovou štolu, jejíž návštěvu mohu jenom doporučit. Opravdu skvělý zážitek a přestože podzemí dobře znám, dozvěděl jsem se spousty zajímavých informací. Když jsme vylezli ven bylo již něco po sedmé hodině a tak jsme s převlékli, rozloučili a poté jsme již všichni zamířili domů. Myslím, že nejlépe to zhodnotil Janko, který v autě poté poznamenal: “Tak to bola taká čerešnička na záver.“ Exkurze se povedla a to i přes nepříznivé počasí druhý den a já se těším, až s kamarády příště opět vyrazíme někam do terénu (příště ale už budu zase jako obyčejný účastník a né jako vedoucí doufám :D ).

Skupinové foto i s panem průvodcem před portálem štoly.

FOTO = SGA exkurze - Krušné hory (3.6. - 4.6. 2017)