|
Vltavíny jižních Čech - podzim 2018
(den konání 26.11. 2018)
Pohled na pole u obce Dolní Svince. V pozadí lokalita Krasejovka.
|
Tento rok jsem kouzlu vltavínů naplno propadl.
Krása a tajemnost těchto přírodních
impaktních skel mě nenechává chladným a po
3 letech jsem si tento rok konečně zařadil nějaké nové
vltavíny získané jak nákupem, tak
vlastním sběrem do své sbírky. Už jsem ani
nedoufal, že se tento rok na vltavíny stihnu ještě
podívat a najednou se v neděli večer dívám na
předpověď počasí do dalšího týdne a je tam
doslova řečeno:“Na jihu Čech zítra očekáváme
výrazné dešťové a ve
vyšších polohách také sněhové
srážky po celý den. Vzhledem k tomu, že jsem měl
mít volné pondělí, byl bych akorát
zalezlý doma a pracoval na počítači, tak mě samozřejmě
napadla myšlenka, že místo
vysedávání doma bych se mohl vydat do
terénu. |
|
Jisté možnosti sběru poskytovalo pole u Krasejovky, kde v létě rostla kukuřice.
|
Zpustlá kopálna Krasejovka.
|
|
Jenže jeďte z Prahy nablind do jižních Čech že…
Jenže jsem neměl úplně čerstvé informace ohledně
zoraných polích (věděl jsem o dvou zoraných asi
tak před měsícem) a také moje auto nepatří zrovna
k těm nejspořivějším, takže by se mi cesta kdybych jel
sám pořádně prodražila. Dal jsem tedy vědět
kamarádům a jeden z nich, Tomáš, hned napsal, že
jedeme a navíc že vezme i tátu, tak mě to potěšilo
a bylo rozhodnuto. Jen jsme doufali, že sněžit bude až nad 500 metry a
že budeme mít pěkně opršelá pole. V pondělí
ráno jsem vyrážel v šest hodin a po cestě jsem
nabral Tomáše a Vaška. Cesta nám utekla
rychle a tak jsme kolem osmé byli v Českých
Budějovicích, kde jsme nakoupili (já si hlavně potřeboval
koupit holiny, jelikož jsem samozřejmě v Praze neměl ani jeden
pár). Mezitím začalo celkem pěkně pršet, takže
jsme doufali, že pole bude pěkně mokré. |
První lokalita, na které jsme se zastavili, byla
pole mezi obcemi Krasejovka a Dolní Svince. Pole které
mělo být zoráno bohužel zoráno nebylo, ale pod
lesem u Krasejovky zoráno bylo, nicméně pouze
zatím nahrubo a tak se bude muset počkat dokud se pole
nepovláčí. Naštěstí ale na okolních
polích byla tento rok zasázená kukuřice,
která už byla samozřejmě sklizená, nicméně pole
bylo krásně opršelé, dalo se v něm dobře chodit a
na zemi ležel doslova kačírek. Když jsme vystoupili z auta, tak
začínalo silně pršet a tak jsme si s
Tomášem vzali pláštěnky, Vašek
vsadil na deštník. Ani pláštěnky ani
deštník nám ale nikomu v závěru nepomohli,
jelikož začal foukat vítr a tak jsme byli od pasu dolu
mokří během několika minut. |
|
Nalezený
vltavín po rychlém omytí v ledové kaluži
vody. Byla taková zima, že mi málem zmrzly ruce.
|
Omletý vltavín - Dolní Svince. Velikost vzorku 28 mm, váha 4,75 gramu. |
|
První nález se povedl mě a to už asi po 10
minutách u Dolních Svinců. Na zemi jsem uviděl podivně
tmavou omletou plošku a tak jsem ji zvednul. Jak kámen
prosvítilo světlo byl krásně zelený. No a tak jsem
našel svůj první vlastní nález z
Dolních Svinců, za což jsem velice rád, jelikož jsem toto
pole procházel již několikrát (vždy při
totálním suchu) a dosud se mi žádný
vltavín nepoštěstilo najít. Tento nález
má něco kolem 3 gramů a jak už to u polních nálezů
bývá, tak má tři malá prasátka, jak
dostal po hlavě pluhem při orání. Pokračovali jsme směrem
ke Krasejovce a když jsme došli až k lesu, tak jsme se rovnou
zašli podívat na místní kopálnu.
Nebyl jsem zde od roku 2014 a tak jsem byl překvapený, že se to
tu v podstatě téměř nezměnilo. Tato kopálna je již
téměř vyčerpána a tak nevzniká moc nových
děr. Příroda se s těmi staršími již celkem
obstojně poradila a na místech, kde si pamatuji krátery
jak po granátech je dnes jen málo patrný
důlek. |
Poté jsme se už
vydali zpět k autu, jelikož jak jsme byli mokří, tak po cca 2
hodinách chození začínala být opravdu zima.
Bohužel už se žádný další vltavín na
těchto polích nenašel. Já ještě u auta
rychle umyl nalezený kámen v kaluži a totálně
zmrzlý (přibližně polovinu času co jsme procházeli pole
padal déšť se sněhem a silně foukalo) sundal mokrou
pláštěnku a sedl si do auta. Kluci na tom nebyli o moc
lépe a tak jsme byli i celkem rádi, že naše
další zastávka bude až půl hodiny odtud. V autě
jsem zatopil na maximum a tak jsme asi po čtvrthodině zase rozmrzli.
Naše další vyhlídlé pole bylo až za
Trhovými Sviny u obce Dvorec. |
|
Pole u Dvorce už neskýtalo moc dobré možnosti ke sběru. |
Pohled na lokalitu Třebeč. |
|
Na tomto poli jsem nikdy
nehledal a ani jsem nevěděl, že tu vltavíny jsou, nicméně
podle kluků tu měl být jeden flek v poli, kde jsou
vltavíny celkem hojné. Zaparkovali jsme u obce Třebeč a
vydali se přes pole směrem na Dvorec. Bohužel pole s vltavíny
bylo už dost zelené a tak nějak na hranici, kdy se tu
ještě možná něco dalo najít. Mezitím
přestalo pršet, za což jsme s Tomášem byli i
celkem rádi, jelikož do mokrých pláštěnek
se nám již oblékat nechtělo a po cestě dokonce sněžilo (v
Ločenici byly dobré 3 cm sněhu), takže jsme byli rádi, že
toto pole není pod sněhem, ale pouze mokré od
deště. Bohužel se jedná o pole, kde je víc
hlíny než štěrku a na těchto polích já
prostě vltavíny nerozeznám. Za dvě hodiny chození
po poli jsem tedy nenašel ani jeden vltavín a
Vašek na tom byl stejně. Jen Tomášovi se podařil
jeden poměrně hezký kámen kolem 4 gramů a jeden
střípek. |
Já už byl tak trochu
otrávený a řekl jsem klukům, že se vydám směrem
zpět k autu a ještě si projdu pole u obce Třebeč, ze
kterého jsem nedávno malý vltavínek koupil
a při parkování jsem si všiml, že je toto pole
pěkně zorané. Stačilo se k poli přiblížit a všiml
jsem si také toho, že zde proběhla opravdu hluboká orba a
na některých místech byla zastižena vrstva s
hrubším štěrkem. Jestli ale v této
části pole nějaké vltavíny jsou jsem vůbec
nevěděl. Jediné co jsem věděl, bylo to, že toto naleziště
poskytuje silně omleté kameny, které jsou
přeplavené řekou Stropnicí na toto místo z
původního naleziště či nalezišť, která už
zřejmě ani neexistují. O tom vypovídá také
fakt, že se tato paleoterasa řeky Stropnice nachází v
nadmořské výšce pouhých 450-460 m.n.m.
(většina okolních lokalit vltavínů se
nachází kolem 500 až 550 m.n.m.). |
|
Zaujal mne tento valounek - křemen nebo vltavín? |
Po omytí a podívání se proti světlu bylo jasno - je to vltavín! |
|
Já samozřejmě zamířil
rovnou k místům, kde se vrstva dostala na povrch a přibližně po
3 minutách jsem si všiml, že se kluci vynořili kousek za
mnou, tak jsem na ně zamával ať přijdou ke mně. Poté jsem
se otočil, udělal pár kroků a všiml jsem si malého
podivného valounku na zemi. Říkal jsem si, že to bude
nejspíš šedivý křemen, kterých jsem
dnes zvedl již desítky, ale přesto jsem se k němu shýbnul
a zvedl ho. Na první pohled to skutečně vypadalo jako křemen a
už jsem to chtěl zahodit. Raději jsem se ale podíval přes světlo
a všiml si, že kámen je velice mírně
zelený. Na kámen jsem tedy plivnul (což normálně
nedělám, ale tady jsem opravdu neměl ponětí, jestli je to
vltavín nebo křemen) a po chvíli jsem dospěl k
závěru, že je to opravdu silně omletý vltavín.
Našel jsem si tedy svůj první vlastní nález
z této lokality, který může mít taktéž
kolem 3 gramů. |
S kluky jsme pak pole
procházeli ještě asi hodinu a zašli jsme i na
místo, které je nejspíš dost
známé a bylo úplně pochozené.
Žádný další vltavín jsme ale už
nenašli. Bylo už kolem půl čtvrté, když jsme se dostali k
autu a začínalo se smrákat, takže jsme se rozhodli, že se
už vydáme směr Praha. Totálně unavený jsem domů
dorazil až v půl sedmé večer. Nedostatek spánku a
celodenní chození v opravdu nevlídném
počasí si vybralo svou daň, takže jsem úplně
vyřízený odpadl kolem osmé. Přestože jsme dnes
našli pouze 4 malé vltavíny myslím, že akce
byla vydařená a už se těším na další
brázdění jihočeských polí. |
|
Omletý vltavín - Třebeč u Borovan. Velikost vzorku 18 mm, váha 4,53 gramu. |
FOTO = Lokalita Dolní Svince
FOTO 1 = Omletý vltavín
FOTO = Lokalita Krasejovka
FOTO = Lokalita Třebeč
FOTO 1 = Omletý vltavín
|