minj
Lokality


Články:  Krupka - Knöttl (Bohosudov)


ÚVOD:
 
   Původně jsem měl v plánu tento článek zpracovat již koncem roku 2011, nicméně Krupka – Knӧttl je tak rozlehlým a obsáhlým místem, že jeho celkové popsání široce přesahuje běžné zpracování lokalit, které zde na stránkách můžete nalézt v záložce „Lokality ČR“. V té době jsem neměl dostatečné znalosti, ani dostatečně prozkoumaný revír (který stále nemám a nejspíš ještě dlouho mít nebudu) a v poslední řadě jsem až nyní nashromáždil dostatečný počet mineralogických ukázek. Díky velké rozlehlosti oblasti si tedy v tomto článku uvedeme pouze mineralogicky zajímavá místa v centrální části revíru.


   Pro námi vymezenou oblast centrálního Knӧttlu použijeme rozdělení od západu k východu. Centrálním Knӧttlem mějme oblast mezi bývalou štolou Večerní hvězda na jihu, Prokopským pněm na severu, zatáčkou „Hornické stezky“ nad samotou „Na Knetlu“ na západě a skalní výchoz rul na téže stezce mezi haldou Zwickenpinge a krmelcem na východě. turist
Situační mapa vymezené oblasti
(zdroj mapy.cz)


   V tomto prostoru se nachází mnoho mineralogicky zajímavých objektů, ale my si zde uvedeme pouze ty nejzajímavější ze sběratelského hlediska. Všechna místa, která si uvedeme se nachází v blízkosti „Hornické stezky“ vedoucí od zatáčky cca 1 km nad krupeckým hradem začínající bílou zdí s nápisem „Hornická stezka“. Většina informací je mým subjektivním pozorováním nebo ústním sdělením od jiných sběratelů. Některé informace jsou čerpány z literatury, na kterou naleznete odkaz na konci článku.


GEOLOGICKÁ SITUACE

   Nemám dostatek podkladů k tomu, abych sepsal kompletní geologickou stavbu a tektoniku této oblasti a nechci jen opisovat poznatky někoho jiného, takže jen rychlý souhrn toho co jsem se dozvěděl z literatury, z letmého pohledu do geologické mapy a přímo z terénu. geomapa
Geologická mapa 1:50 000 s vyznačenou vymezenou oblastí
(zdroj mapy.geology.cz)

  
   Oblast patří pod geografický celek Krušných hor a tedy Saxothuringika (krušnohorsko-smrčinské krystalinikum). Celý revír Knӧttl je tvořen rulovým komplexem, přičemž převládá ortorula. Ložisko je velmi bohaté na křemenné, aplitové a kersanitové žíly různých úklonů a směrů. Na jejich směru a hloubce uložení se významně podílí místní tektonika. Na centrálním Knӧttlu probíhá geologicky významné těleso albiticko-cinvalditického granitu. Těleso je tvořeno mnoha různými typy hornin, počínaje greisenizovaným granitem, různě přecházejí do greisenizovaného aplitu, stockscheideru, brekcie a konče tělesem křemen-molybdenitových žil vystupujícím na povrch v prostoru Prokopského pně nad štolou Prokop. Celá oblast včetně tohoto granitického tělesa byla zasažena terciérním vulkanismem, jehož důkazem jsou různě mocné žíly bazaltické horniny pronikající puklinami v jednotlivých tělesech.


HISTORIE RUDNÍHO REVÍRU KRUPKA

   Rudní revír Krupka je jedno z nejstarších rudních revírů v ČR. Předpokládá se, že již v době bronzové se zde zpracovával kasiterit, který byl získáván z rozsypů. O hornické činnosti v horninovém masivu nemáme podklady. Počátky této těžby spadají do 13. století a je představována mělkými povrchovými pinkami přičemž nejznámějšími z nich je hlavní pinka na Preiselberku a Zwickenpinge na Knӧttlu. zwickenpinge
Zwickenpinge pochází ze 13. století. Aktuální podobu získala však až po těžbě v 18. století.

   Třicetiletá válka znamenala pro Krupku úpadek těžby stejně jako po všech ostatních revírech válkou zastižených. K obnovení těžby dochází až v 18. století, kdy jsou těženy především málonosné žíly v oblastech staré těžby, přičemž se nejednalo o soustředěnější způsob těžby ložisek. Zlom přinesl až soustředění majetku do vlastnictví podnikatelů Schillera a Lewarda počátkem druhé poloviny 19. století. 


martin
Portál štoly Nový Martin. Kousek napravo od portálu býval portál Starého Martina.
   Díky nízkým cenám zahraničního cínu byla však těžba soustředěna jen na nejvýnosnější žílu Lukáš. Za 1. světové války byl ve štole Martin těžen wolframit. Za 2. světové války byl otevřen Mo-důl v oblasti centrálního Knӧttlu, pokračovalo se v těžbě ve štole Martin a začal průzkum na Preiselberku. Po 2. světové válce probíhal rozsáhlý surovinový průzkum, při kterém bylo objeveno například fluoritové ložisko Vrchoslav. Celkové množství cínu vytěženého v Krupeckém revíru lze odhadnout na 10 000 tun (Jangl 1970).

AKTUÁLNÍ STAV

   V dnešní době (rok 2014) jsou veškerá důlní díla nepřístupná a různě zajištěna. V celém prostoru lze nalézt hojné zajištěné vstupy do podzemí, přičemž většinou se jedná o staré důlní komíny. Zajištění tvoří ocelová mříž na vlastních komínech a v okolí těchto objektů byly vytvořeny dřevěné ploty s varovnými nápisy „Zákaz vstupu – Poddolováno“.

   Některé štoly byly zajištěny zabetonováním nebo odstřelením ústí. Příklad zabetonované, ale dveřmi přístupné a zámkem zajištěné štoly je štola Barbora. Naproti tomu výše položená štola Prokop byla odstřelena.


   Haldy, které se povětšinou nacházejí pod ústím štol jsou z valné většiny ponechány a jsou ve větší či menší míře zarostlé vegetací. Některé haldy v blízkosti „Hornické stezky“ vedoucí od zatáčky nad krupeckým hradem byly rozvezeny na úpravu této cesty. Zbylé haldy pozvolna zarůstají vegetací. abendstern
Portál štoly Večerní hvězdy na jaře 2011.

MINERALOGIE

   V této části článku si uvedeme minerály, které jsme sami zaznamenali od roku 2010 do roku 2014 v prostoru centrálního Knӧttlu. Nejedná se o celkový výčet minerálů, ale pouze o subjektivní výčet minerálů získaných vlastními sběry.

Antozonit – Radioaktivní odrůda fluoritu vzniklá příměsí radioaktivního materiálu. Drobné černé krychlové krystalky o velikosti do 1 mm v křemenném materiálu Prokopského pně. Nález 2010.

Apatit – Hexagonální krystaly zelenomodré barvy o velikosti do 1 cm v křemenném materiálu Prokopského pně v časté paragenezi s fluoritem. Jasně zelený se nachází na haldě štoly Alter Abendstern. Nálezy 2010 – 2014.

Azurit – Na haldě Zwickenpinge ve formě světle modrých povlaků až drobných 0,8 mm krystalků v paragenezi s malachitem na puklinách greisenizovaného aplitu. Nálezy 2010 – 2014.

antozonit
Drobné krychličky antozonitu v křemeni (Krupka - Prokopský peň). Velikost krychlí 1 mm.
apatit
Modrozelený apatit a fialový fluorit v křemenné dutině
(Prokopský peň).
Velikost krystalu apatitu 4 mm.
azurit
Modrý azurit v paragenezi se zeleným malachitem
(Krupka - Zwickenpinge).
Velikost vzorku 51 mm.

Baryt – Drobné žluté tabulkovité krystaly do 6 mm v křemenném materiálu v blízkosti pegmatitového tělesa ze štoly Barbora, jehož nálezy jsou možné na haldě. V roce 2011 jsem v brekciovitém materiálu na haldě štoly Barbora nalezl drobné do 1 mm velké růžice barytu. Nálezy 2011 a 2014.

Biotit – Běžný horninotvorný minerál nacházející po celém centrálním Knӧttlu. V pegmatitovém tělese zastiženém štolou Barbora a nacházející se ve významné míře na haldě štoly, kde lze nalézt až 30 cm velké černé, tmavě hnědé až mírně bronzové tabulovité krystaly biotitu. Biotit zde také často obsahuje velké obsahy lithia projevující se zelenavým nádechem. Tyto vzorky označujeme za Li-biotit až cinvaldit. Nálezy 2010 – 2014.

Bismutin – Tvoří stříbrné jehlice o délce až 5 mm a vzácně se nachází na haldě štoly Barbora v materiálu s vysokými obsahy Li-slidy, živce a křemene (nejedná se o pegmatit, ale o brekcii). Někdy bývá pokrytý bílými sekundárními minerály Bi. Nález 2011.

baryt
Žlutavé krystaly barytu s wolframitem v křemenné dutině (Krupka - štola Barbora). Velikost vzorku 54 mm.
biotit
Li-biotit až cinvaldit na pegmatitu
(Krupka - štola Barbora).
Velikost vzorku 97 mm.
bismutin
Bismutin v brekcii (Krupka - štola Barbora). Velikost bismutinu 6 mm.

Fluorit – V celém prostoru centrálního Knӧttlu se vyskytují dokonale omezené krychle fluoritu, povětšinou fialové barvy různé intenzity o velikosti 0,5 mm do velikostí kolem 1 cm. Fluorit je téměř výhradně vázán na křemenné žíly, vzácněji se vyskytuje v pegmatitu od štoly Barbora. Na téže haldě lze nalézt zeleně zbarvený masivní fluorit, který je vývojově starší než fluorit fialový. Nálezy 2010 – 2014.

Chalkopyrit – Vyskytuje se na materiálu z žil obohacených Cu a to většinou v hojném množství. Tvoří zlatavé žilky o mocnosti 0,5 mm do 5 mm v rule nebo se dá nalézt jako impregnace na křemenných žilách. Vzácně v dutinách křemene tvoří drobné do 3 mm velké krystalky s náběhovými barvami. Vyskytuje se spíše v Z a JZ oblasti centrálního Knӧttlu na haldách starších důlních děl (halda u zatáčky, Alter Abendstern). Nálezy 2011 – 2014.

Kasiterit – Hlavní rudní minerál v Krupce se v naší zájmové oblasti vyskytuje v menší míře, ale taktéž v těžitelném obsahu. Tvoří jantarové, světle až tmavě hnědé a černé krystaly povětšinou s diamantovým leskem o velikostech 1 mm do 1 cm. V oblasti starších důlních děl na Z a JZ centrálního Knӧttlu se vyskytuje častěji a obecně ve větších krystalech než v severní části. Jednotlivé lokality, kde se vyskytují větší velikosti krystalů jsou: haldy Reginy I., Alter Abendstern, Mahlerova žíla a Zwickenpinge. V prostoru štol Barbora a Prokop se vyskytuje jen v drobných krystalech do 2 mm. Nálezy 2011 – 2014.

fluorit
Drobné krychličky fluoritu na ortoklasu (Krupka - štola Barbora).
Velikost krychliček cca 1 mm.
chalkopyrit
Drobné inkluze chalkopyritu (Krupka - štola Abendstern).
Velikost vzorku 108 mm.
kasiterit
Několik větších krystalů kasiteritu (Krupka - Regina I). Velikost vzorku 94 mm.

Křemen – Jedná se o hlavní žilný minerál a nalezneme ho po celém centrálním Knӧttlu. Běžně se v místech naduření křemenných žil tvoří drúzové dutiny s krystaly křemene až křišťálu o velikostech prvních mm až po téměř 1 dm, avšak málokdy se nalezne takto velký krystal nepoškozený. Nejčastější bývá mléčný křemen. Sběratelsky zajímavé drůzy křemene nalezeneme na všech níže popisovaných lokalitách kromě žíly Mahler, která je tvořena greisenizovaným aplitem a křemenné žilky zde téměř netvoří dutiny. Nálezy 2010 – 2014.

Malachit – Zelený sekundární minerál Cu se vyskytuje na místech se zvýšenými obsahy tohoto prvku. Často ho lze nalézt jako zelené povlaky vzniklé sekundárním zvětráváním chalkopyritu na témže minerálu. Na haldě Zwickenpinge tvoří povlaky puklin v greisenizovaném aplitu společně s modrým azuritem, který se po čase na malachit přeměňuje. Vzácně tvoří drobné zelené ledvinité útvary o velikosti jednotlivých ledvinek do 0,5 mm. Nálezy 2010 – 2014.

Molybdenit – Tento sulfid Mo byl jedním ze dvou hlavních rudních minerálů těžených v prostoru centrálního Knӧttlu a vyskytuje se především v tělese granitického tělesa zastiženého Mo-dolem (štoly Večerní hvězda, Václav, Barbora a Prokop + povrchový výchoz Prokopský peň). Nalézá se jak v masivním křemenném materiálu, tak v pegmatitu. Tvoří 3 – 15 mm velké stříbřité hexagonální krystaly vyvinuté především v dutinách křemene, kde se na Prokopském pni vyskytuje v paragenezi s fialovými krychlemi fluoritu a krystaly křemene až křišťálu. Lze ho snadno rozpoznat díky barvě jeho vrypu, který je vidět i při otření o papír a je podobný jako vryp grafitu. Nálezy 2010 – 2014.

kremen
Krystal křemene
(Krupka - štola Barbora). Velikost krystalu 14 mm
.
malachit
Cu sekundáry - hojný zelený malachit a modrý azurit
(Krupka - Zwickenpinge).
Velikost vzorku 102 mm.
molybdenit
Molybdenit v křemeni
(Krupka - štola Barbora). Velikost vzorku 49 mm.

Ortoklas – Ortoklas jako běžný horninotvorný minerál ze skupiny živců tvoří hlavní část pegmatitového tělesa zastiženého Mo-dolem, přičemž hlavní těleso pegmatitu bylo zastiženo štolami Václav a Barbora, na jejichž haldách se vyskytují velké objemy tohoto materiálu. Krystalové omezení ortoklasu muselo být mnohdy až metrové velikosti a v haldovém materiálu se velmi těžko určuje. Knӧttelský pegmatit je tvořený především béžovým až mírně růžovým ortoklasem, mléčným křemenem a krystaly biotitu v poměru cca 3:2:1. Nálezy 2010 – 2014.

Topaz – Krupecké topazy patří mezi nejlepší ukázky tohoto minerálu v ČR. Vyskytují se v greisenu, především na výchozu Prokopského pně, kde tvoří žilky topazu a křemene, někdy naduřené a tvořící drúzové dutiny vyplněné světle zeleným až modrým neurčeným jílovitým minerálem. Z těchto dutin pochází až 3 cm velké, čiré, rýhované krystaly topazu drahokamové kvality. Nálezy 2012 – 2014.

Wolframit – Jedná se o označení dvou minerálů, přičemž v oblasti centrálního Knӧttlu se vyskytuje Ferberit bohatý na Fe. Zaznamenali jsme ho v haldovém materiálu štoly Barbora, kde tvoří černé masivní agregáty o velikosti do 3 cm. Vzácně se v drúzových dutinách křemene nalézají černé rýhované krystaly ferberitu, často zalité v bílém jílu. Vyskytuje se jak v křemenném, tak v pegmatitovém materiálu. Nálezy 2010 – 2014.

ortoklas
Menší nedokonalý krystal ortoklasu
(Krupka - štola Barbora). Veliksot vzorku 42 mm
topaz
Hezký vzorek topazu na greisenu s křemeny (Krupka - Prokopský peň). Velikost vzorku 57 mm.
wolframit
Shluk drobných krystalů wolframitu
(Krupka - štola Barbora). Velikost vzorku 58 mm.


JEDNOTLIVÉ LOKALITY a MOŽNOSTI SBĚRU

 mapa

1) Žíla Mahler

   Tato žíla se nachází ve svahu nad „Hornickou stezkou“, kde cesta prochází pod drahou lanovky vedoucí z Krupky na Komáří vížku a v tomto místě cca o 15 metrů výše ve svahu končí její povrchový odkryv. mahlerka
Žíla Mahler na podzim 2013.

kasiterit
Pěkný vzorek s xx kasiteritu v nazelenalém jílu
(Krupka - Mahlerova žíla).
Velikost krystalů max 5 mm.
   Žíla je tvořena masivním žilným křemenem bílé barvy a řadou menších křemenných odžilek v okolí centrální žíly, která byla v minulosti těžena i z povrchu a dodnes jsou po této těžbě vidět důkazy.
   Mineralogicky je žíla významná jen výskytem krystalů kasiteritu, které jsou zde krásně diamantově lesklé a často přecházejí od karamelově hnědé až po černou barvu. Velikost krystalů se běžně pohybuje kolem 1 až 5 mm. Často se najde partie křemenné žilky, kde téměř 50% všeho materiálu tvoří kasiterit.


2) Halda štoly Barbora

   Štola Barbora se nachází přímo na „Hornické stezce“ cca 20 metrů za protnutím cesty s lanovkou na Komáří vížku po levé straně cesty. Tato štola těžená za 2. světové války za účelem těžby živce z pegmatitu je dnes zabezpečená velkými železnými dveřmi. Materiál ze štoly byl mineralogicky nejspíš nejzajímavější na Krupce. I dnes se zde však nechají nalézt některé základní minerály vyskytující se v pegmatitovém a křemenném žilníku zasaženém štolou a to na zarostlých zbytcích úpravárenských hald. Ty jsou umístěné po obou stranách portálu štoly a cca 15 metrů nad štolou se spojují. barbora
Štola Barbora v létě 2012.


halda
Halda štoly Barbora nalevo od portálu štoly na podzim 2013.
   Mineralogicky zajímavější haldou je halda situovaná nalevo od portálu v těsné blízkosti lanové dráhy. Díky velmi aktivní činnosti sběratelů v posledních letech se halda začala poměrně silně sesouvat na cestu a tak byla tato sesunutá část v průběhu roku 2014 rozvezena do svahu u portálu štoly Barbora.


   V materiálu vlastní haldy i v materiálu odvezeném jsme našli pěkné ukázky krystalovaného křemene s krystaly do 3 cm a jasně fialovými krychličkami fluoritu o velikosti 1 – 4 mm. Krystaly křemene a fluoritu jsou ve valné většině vázány na masivní křemenný materiál. Kromě křemenného materiálu se na haldě také nachází hlavní surovina zde těženého živce a to pegmatit, jehož těleso je největší na Krupce. brekcie
Brekcie tvořená úlomky ortoklasu a fluoritovým tmelem
(Krupka - štola Barbora).
Velikost vzorku 48 mm.

   V pegmatitu se zde vyskytují mnohdy až 30 cm velké tabule biotitu, kterého je v haldovém materiálu velké množství. Vedle biotitu se zde také nachází do zelenošeda zbarvený Li-biotit až cinvaldit menších velikostí. Jak v křemenném tak v pegmatitovém materiálu se také vyskytuje stříbřitý minerál molybdenit, tvořící lupínky a hexagonální krystaly o velikosti do 2 cm. Zajímavou informací je také to, že z této haldy byly popsány oba krupecké typové minerály a to Krupkait a Kettnerit. 
   Při naší návštěvě na podzim 2014 jsem na odvezeném materiálu z cesty našel křemennou dutinu s drobnými žlutými krystaly barytu velkými 2 a 4 mm. Jehličkovitý stříbřitě šedý bismutin je na této haldě vzácný, ale vyskytuje se zde i dnes.

3) Halda štoly Václav

   Tato na Knӧttlu asi nejvýraznější a největší halda se nachází přímo pod lanovkou z Bohosudova na Komáří vížku a to cca 50 metrů pod úrovní štoly Barbora. Halda je z valné většiny nezarostlá vegetací a poměrně strmá. Hlavním materiálem, který tvoří haldovinu je pegmatit zastižený štolou Václav a podle množství materiálu tvořící velké těleso. halda
Halda štoly Václav od západu na jaře 2012.

molybdenit
Pěkný vzorek molybdenitu
(Krupka - štola Václav).
Velikost vzorku 79 mm.
   Sběratelsky zajímavá je halda především výskytem až 3 cm velkých plechů molybdenitu vyskytující se převážně v křemeni, méně často a v menších velikostech v ortoklasu. Dále se na této haldě podobně jako u výše položené haldy štoly Barbora dají nalézt nedokonale omezené krystaly biotitu do velikosti 10 cm zarostlé v hornině nebo vypadlé a ležící volně v haldovině.
   P. Paulišem popisovaný výskyt krystalů berylu (2000) v pegmatitu se nám za 4 roky sběru nepodařilo nalézt.


4) Halda Zwickenpinge

   Zbytky staré haldy Zwickenpinge najdeme přímo na „Hornické stezce“ cca 40 metrů za portálem štoly Barbora. Nad haldou se nachází velká vegetací zarostlá pinka, odkud tento materiál pochází. Halda byla v 2. polovině minulého století rozvážena a materiál z ní najdeme přímo v cestě téměř po celé délce „Hornické stezky“. Dnes na haldě mnoho materiálu nezbylo, nicméně stále se jedná o poměrně výraznou haldu. zwickenpinge
Rozvezená halda Zwickenpinge na podzim 2014.

   Materiál haldy je tvořen především greisenizovaným aplitem. Sběratelsky vyhledávanými minerály jsou zde sekundární minerály mědi a to především velmi hojný malachit a v menší míře azurit. Malachit i azurit tvoří kůry a impregnace na puklinách aplitu, přičemž krystaly těchto minerálů dosahují maximálně 1 mm. Běžně se však vyskytují ve formě zrnitých agregátů. Vedle těchto minerálů se v haldovině vyskytuje také zde těžený kasiterit, který se dnes nalézá již vzácněji a tvoří max. 10 mm velké krystaly. Běžná velikost je však kolem 4 mm. Výrazným minerálem v haldovině je také sytě fialový fluorit tvořící povlaky a zrnité agregáty puklin aplitu stejně jako malachit s azuritem. Z haldy je popisován také topaz, který se zde běžně vyskytuje jako mikrokrystalický.

 

5) Prokopský peň

   Jak se říká „To nejlepší na konec.“ Prokopský peň je mezi sběrately nejvíce vyhledávaným místem na centrálním Knӧttlu již několik desítek let. Nachází se cca 60 metrů nad portálem štoly Barbora a cca 12 metrů nad bývalým portálem štoly Prokop na malé mýtině po pravé straně od lanovky na Komáří vížku. Dostat se k němu lze po pěšině vedoucí do kopce napravo od štoly Barbora. pen
Prokopský peň na jaře 2012.

   Jedná se o povrchový výchoz tělesa teženého všemi štolami Mo dolu, tedy štolami Večerní hvězda, Václav, Barbora, Prokop (bráno od spodu po nejvýše položené dílo). Hlavním materiálem pně jsou masivní křemenné žíly a greiseny. Křemenné žíly jsou zde velmi bohaté na drůzové dutiny až decimetrové velikosti s krystaly mléčného křemene nebo křišťálu. 

apatit
Krystaly apatitu v křemenné dutině (Krupka - štola Prokop).
Velikost srostlice 7 mm.
   V těchto drúzových dutinách se vyskytují sběratelsky atraktivní minerály. Převládá běžný fluorit v krychlových krystalech různých odstínů fialové, který je často zonální a dosahuje velikosti do 10 mm, běžně kolem 4 mm. Dále se zde vyskytuje modrozelený až světle zelený apatit v plochých hexagonáních krystalech o velikosti do 5 mm.


   Vzácnejšími minerály je zde kasiterit s černými až hnědými krystaly do 2 mm a oranžovočervený florencit. Naproti tomu molybdenit je zde téměř všudypřítomný a tvoří až 15 mm velké hexagonální krystaly. Vyskytuje se jak v drúzových dutinách křemene, tak v masivní křemenné hmotě. Molybdenit je někdy pokrýván žlutým práškovitým povlakem ferrimolybditu. 

   Druhým sběratelsky vyhledávaným materiálem jsou dutiny v greisenu. Ty bývají většinou protažené a dosahují délky i několika decimetrů, ale poměrně malé mocnosti do 5 cm, běžně kolem 1 cm. V těchto dutinách se vyskytuje výplň, která buď vyplňuje celý prostor dutiny nebo ponechává určitý prostor ve středu. Tento materiál je tvořen především dvěma minerály a to křemenem a topazem. topaz
Velmi pěkný vzorek krystalů topazu v dutině greisenu
(Krupka - Prokopský peň).
Velikost vzorku 173 mm.

   V závislosti na velikosti dutiny se tvoří krystaly různých velikostí, ale u obou minerálů dosahují maximálně 3 cm, běžně kolem 1 cm. Více vyhledávaným je topaz, který tvoří dokonale omezené většinou čiré nebo mírně nažloutlé krystaly často drahokamové kvality. Dutiny bývají často vyplněné zeleným a bílým jílem, který krystaly chrání před mechanickým poškozením. V dutinách se také často nachází výše popsané minerály, které se nacházejí také v křemenném materiálu Prokopského pně.

ZÁVĚR

   V tomto článku byly shrnuty především mé subjektivní poznatky o centrální části revíru Knӧttl v Krupce. Nemá jít o celkový výčet minerálů a popis lokality, kterých je již několik desítek, ale o aktuální zhodnocení možností sběru na sběratelsky nejvýznamnějších místech této oblasti.

knottl
Pohled na lanovou dráhu na Z Krupky na Komárku, která prochází přes centrální Knöttl.
   Revír Knӧttl je velmi významnou a perspektivní mineralogickou lokalitou, u které se dají předpokládat nové nálezy minerálů i míst vhodných ke sběru. Jedná se o hornickou oblast těženou minimálně 2000 let. Stará těžba je zde překryta těžbou novodobou a původní ráz krajiny je zde všude překryt hornickou činností. Hojné odvaly, haldy, pinky apod. skýtají do dnešních dní velmi dobré možnosti sběru minerálů. Pohyb v hornické krajině vyžaduje určitá bezpečností opatření, takže při návštěvě lokality buďte prosím obezřetní.

POUŽITÁ LITERATURA

Pauliš P. (2000): Největší mineralogická naleziště Čech
Žák L. (1966): Vznik ložiska molybdenitu a živce u Krupky v Krušných horách




Jakub Mysliveček ©