Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Augit

Augit je minerál ze skupiny pyroxenů, konkrétně klinopyroxenů (všechny minerály této skupiny mají monoklinickou soustavu). Vytváří krátce prizmatické krystaly s čtvercovým nebo oktagonálním průřezem, se dvěma hlavními plochami ukončení kolmými k optické ose c (díky tomu ho lze snadno rozeznat od velmi podobného kaersutitu). Může být však také zrnitý či celistvý. Jeho barva je vždy tmavá a to typicky černá, tmavě šedá, tmavě hnědá až šedozelená. Jeho lesk závisí na okolních horninách, tedy v jakých podmínkách se hornina nachází a zda-li nebyl naleptán ještě v magmatickém krbu. Augit totiž krystalizuje již při velmi vysokých teplotách, a tak je jedním z prvních minerálů krystalizujících často přímo v magmatickém krbu. Jindy však vzniká až při výlevu lávy na či k zemskému povrchu. Jedná se o jeden z hlavních horninotvorných minerálů bazických magmatických hornin (bazalty, gabra apod.) a jejich tufech, v intermediálních vulkanitech (andezity) a jejich tufech, ale také v ultrabazických plutonitech (pyroxenity).

V České republice se výskyty augitu soustředí na především vulkanické a případně plutonické magmatické horniny. Klasické ukázky augitu známe z Vlčí hory u Černošína (až 3 cm velké krystaly), kde jsou výskyty vázány na bazaltové tufy a alterované bazalty. Augity ve vulkanitech také najdeme v andezitech na lokalitách Bojkovice a Nezdenice, případně v Těšínech v Řepišti nedaleko Frýdku-Místku. Výskyty v gabrech jsou například v ranském masivu, u Orlovic a Stálek na jz. Moravě. Nejlepší ukázky z ČR jsou však na území Ústeckého kraje v horninách Českého středohoří a Doupovských hor. Klasickou lokalitou je Paškapole u Bořislavi (krystaly až 5 cm velké), avšak nedávnou revizí (2007) místních klinopyroxenů bylo zjištěno, že se jedná ve valné většině o chromdiopsidy velice blízké klasifikačnímu poli augitu. Další kvalitní ukázky lze nalézt na lokalitách Lukov u Milešova, Libochovany či Suletice u Velkého Března. Kvalitní ukázky zarostlé v horninách pak pocházejí z žilných hornin v okolí Roztok nad Labem, Těchlovic u Děčína, Jakubů u Děčína, ale také z klasických výlevných vulkanitů z celé řady dalších lokalit. Zajímavé jsou také výskyty v Doupovských horách, například na lokalitách Radechov u Kadaně či Krásného Dvora u Žatce.

Chemický vzorec	(Ca,Na)(Mg,Fe,Al,Ti)(Si,Al)2O6
Minerální skupina	Křemičitan, skupina pyroxenu
Krystalová soustava	Monoklinická
Štěpnost	Dobrá, štěpný úhel 87,5°
Lom	Nerovný až lasturnatý
Lesk	Skelný, pryskyřičný až matný
Vryp	Šedozelený
Tvrdost	5,5-6
Hustota	3,19-3,56
Charakteristika	Tmavý, charakteristický tvar krystalů, pravoúhlá štěpnost.
Hojnost výskytu v ČR	Hojný

Krystal augitu (Libochovany - Deblík). Velikost krystalu 20 mm. (detail)	Krystal augitu v bazanitu (Paškapole u Bořislavi). Velikost vzorku 61 mm.	Krystal augitu v bazanitu (Paškapole u Bořislavi). Velikost vzorku 72 mm.

Krystal augitu v alterovaném tefritu (Suletice). Velikost vzorku 63 mm.	Augity s krystaly olivínu (Vlčí hora u Černošína). Velikost většího vzorku 37 mm.	Krystaly augitu (Paškapole u Bořislavi). Velikost největšího krystalu 22 mm.