Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Chalcedon

Chalcedon je minerálem se stejným chemickým složením jako křemen, tedy oxid křemičitý. Na rozdíl od křemene však krystalizuje při nízkých teplotách do 100 °C, maximálně do přibližně 170 °C za specifických podmínek a to v podstatě rekrystalizací koloidního opálu. Díky tomu se může zdát jako amorfní, nicméně ve skutečnosti se jedná o tzv. kryptokrystalický minerál (s trigonání strukturou jako α-křemen), což znamená, že jeho krystaly jsou velice drobné, okem nepostřehnutelné a tvoří kompaktní strukturu. Vytváří výplně dutin a trhlin v převážně magmatických (vulkanických) horninách, jelikož vzniká tuhnutím SiO2 gelu při finálním chladnutí těchto hornin, případně se může vyloučit při chemickém zvětrávání těchto hornin. Hojný je také v některých sedimentárních horninách, kde vzniká opět koncertováním SiO2 do roztoků díky tlaku. Podobně jako u křemene se jeho varianty rozlišují dle svých optických vlastností. Obecný chalcedon je šedý, bílý až namodralý, neprůhledný až kalný a tvoří buď výplně dutin a puklin nebo hroznovité náteky na stěnách dutin. Často narůstá na krystalický křemen vznikající dříve v tuhnoucí fázi krystalizace magmatu. K obecnému chalcedonu se někdy řadí také pazourek, což je však označení spíše pro chemogenní sedimentární horninu. Křídově bíle zbarvená forma chalcedonu se nazývá kašolong (směs s malým množstvím opálu). V případě že se chalcedon ukládá v etapách s rozdílným chemismem roztoků může vzniknout vrstevnatá struktura složená z různé sytosti různých barev (a různých forem SiO2, tedy chalcedonu, opálu i křemene). Obecně tyto formy označujeme jako acháty a jejich barva je velice proměnlivá od šedé, přes bílou, žlutou, růžovou, načervenalou, hnědou, oranžovou apod. Výrazně oranžově až červeně zbarvený chalcedon (někdy s achátovou strukturou) se říká karneol. Černý chalcedon s bílými achátovými proužky se nazývá onyx a na základě barevností tohoto materiálu se pak rozlišují další podkategorie jako například sardonix. Častý je výskyt dendritů wadu (směs minerálů obsahující především psilomelan), kdy se pak vytváří tzv. mechovitý achát (avšak bez vrstevnaté achátové struktury). V případě že má chalcedon příměs opálu a případně dalších minerálů jako hematitu, chloritů a dalších, tak vzniká jaspis, což je masivní forma téměř amorfního vzezření s výrazným matným leskem. Jaspisy obecně bývají někdy vymezovány jako samostatný minerál, ale dle platné klasifikace se řadí mezi chalcedon. Jeho barva je povětšinou dána poměry příměsí železa a manganu (případně dalších prvků) a přechází od žlutohnědé, přes typickou červenou, hnědočervenou až hnědou, ale známě také modrozelené zbarvení. Asi nejvzácnější formou chalcedonu je chryzopras, který je výrazně zelený a tuto barvu způsobuje příměs niklu. Různých dalších variant a podvariant chalcedonu existuje celá řada, avšak často bývají tyto podvarianty spíše oficiálně neuznány a jedná se pouze o obchodní názvy již zmíněných variant. Chalcedon se využívá především pro výrobu šperků a ozdobných předmětů, avšak díky svým strukturním vlastnostem se využívá také na výrobu speciálních třecích misek pro přípravu různých vzorků na chemické analýzy či na výrobu speciálních součástek v průmyslovém odvětví (např. výroba ložisek či břitů). Obchodníci běžně využívají jeho vlastnost běžně pohlcovat vodu (včetně rozpuštěných látek v tomto roztoku) a díky tomu pak barví chalcedony do nepřirozených barev, které jsou poté často nabízeny jako přírodní chalcedony (například křiklavě modré, fialové, zelené či červené).

Klasickou oblastí výskytu chalcedonu je v České republice oblast Podkrkonoší, kde se v hojných dutinách permokarbonských bazaltů až andezitů (starší označení melafýr) nachází obecný chalcedon, achát, karneol i jaspis. Díky zvětrávání těchto hornin se chalcedonové „pecky“ či žíly dostávají na povrch, kde jsou následně sběrateli sbírány především na polích po orbě. Klasickými lokalitami jsou vrch Levín, Levínská Olšenice, Železnice a Doubravice u Jičína, Bradlecká Lhota, Frýdštejn, Stará Paka, Lomnice nad Popelkou, Kozákov a mnohé další. Podobný geologický setting mají nálezy chalcedonu a jeho variant (především achátů) z oblasti Barrandienu, kde jsou vázány ještě na starší vulkanické horniny zvané diabasy (paleozoické bazické vulkanity bazaltového až doleritového složení). Takové nálezy lze učinit na lokalitách Strašice, Zaječov, Komárov a dalších. A nyní se již přesuneme na lokality v Ústeckém kraji, který má na svém území celou řadu historicky i novodobě výjimečných lokalit chalcedonu vázaných na Krušné hory. Historická lokalita je Ciboušov u Klášterce nad Ohří, odkud pocházejí jaspisy s ametysty, které zdobí hradní kapli na Karlštejně a které zde nechal těžit císař Karel IV. Sběr na této lokalitě je dnes zakázaný. Hned o pár kilometrů výše v horách se však nachází klasická oblast výskytu chalcedonů, především pak červeného karneolu často s achátovou strukturou. Jedná se o lokality kolem Horní Halže, především tzv. Červenou Halži s výraznými pseudomorfózami karneolu po krystalech barytu, Černou Halži (oranžový karneol v dutinách původní baryt-kalcitové žiloviny) a Apolenu (karneolová achátová oka). Na řadě blízkých lokalit se pak lze setkat s obdobnými především karneolovými či jaspisovými výskyty, které se těší velké oblibě mezi sběrateli, například Mýtinka (karneol), Klášterecká Jeseň (karneol), Černý Potok (karneol), Petlery (jaspis, karneol), Pavlov (chalcedon) či Blahuňov (karneol). Výjimečnou je pak lokalita Ahníkov u Chomutova, kde se v dutinách a na trhlinách lateritické horniny objevuje hojný chalcedon bílé a především atraktivní fialové barvy. Obecný chalcedon je pak znám z lokalit těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří, například z dolu Bílina. S chalcedonem se lze setkat také ve vulkanických horninách Českého středohoří, kde však pro jeho vznik nepanují geochemický výhodné podmínky a proto je velice vzácný. Nejkrásnější ukázky obecného chalcedonu pocházejí z Korozluk u Mostu, kde tvořil i namodralé ledvinité náteky v dutinách, ale také atypické trhlinové acháty. Zajímavý je výskyt v konkrecích obecně označovaných jako „opálové“, kdy se však jedná spíše o silikokarbonátové konkrece o složení opál => uhličitany (kalcit, dolomit, ± ankerit) => chalcedon (řazeno dle hojnosti zastoupení ve směsi). Chalcedon pak v těchto směsích tvoří jak jemnozrnnou výplň ve směsi s ostatními minerály, tak především povlaky na stěnách dutin, často s typickým ledvinitým habitem. Tyto konkrece jsou známé například z lokality Hořenec u Bíliny či Všechlapy u Teplic. Popisován je také z ložiska Roztoky nad Labem, kde tvoří vzácně výplně dutin v karbonátových žilách obsahující sulfidy, avšak není makroskopicky viditelný.

Chemický vzorec	SiO2
Minerální skupina	Oxidy
Krystalová soustava	Kryptokrystalická trigonální
Štěpnost	Žádná
Lom	Nerovný
Lesk	Voskový až matný
Vryp	Bílý
Tvrdost	7
Hustota	2,59-2,63
Charakteristika	Netvoří krystaly, gelovitý vzhled, matný lesk.
Hojnost výskytu v ČR	Hojný

Chalcedon (Horka u Staré Paky). Velikost vzorku 64 mm.	Dutina chalcedonu (Korozluky u Mostu). Velikost vzorku 63 mm.	Karbonátový achát s chalcedonem a křemenem (Korozluky u Mostu). Velikost vzorku 112 mm. (detail)

Modrošedý achát (Horka u Staré Paky). Velikost vzorku 61 mm.	Achát (Staropacká hora). Velikost vzorku 48 mm.	Achát (Studenec u Jilemnice). Velikost vzorku 44 mm.

Achát (Doubravice u Jičína). Velikost vzorku 50 mm.	Achát (Černý Potok). Velikost vzorku 72 mm. (detail)	Achát (Petlery). Velikost vzorku 213 mm. (detail)

Karneolový achát (pseudomorfózy po kalcitu) v ametystu (Klášterecká Jeseň). Velikost vzorku 103 mm.	Žilky karneolu (Horní Halže). Velikost vzorku 130 mm. (detail)	Karneolový achát (pseudomorfózy po kalcitu) (Údolíčko). Velikost vzorku 157 mm.

Karneolový achát (pseudomorfózy po barytu) (Horní Halže). Velikost vzorku 152 mm.	Karneolové oko ve fluoritu (Blahuňov u Chomutova). Velikost vzorku 59 mm.	Chalcedon (Ahníkov u Chomutova). Velikost vzorku 134 mm.

Jaspis (Horka u Staré Paky). Velikost vzorku 43 mm.	Jaspis (Doubravice u Jičína). Velikost vzorku 85 mm.	Směs chalcedonu s karbonáty (Všechlapy u Teplic). Velikost vzorku 146 mm.