Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Databáze minerálů

Cinvaldit

Cinvaldit (někdy též zinnwaldit) je jednou ze dvou hlavních lithných slíd (tou druhou je lepidolit). Je pojmenován podle místa svého nálezu (rok 1845) a to podle obce Cínovec na česko-německém pomezí v Krušných horách (neplést si se starým českým označením kasiteritu = cínovec, podle kterého bylo zase pojmenováno ono místo Cínovec). Jak už to u slíd bývá, tak se dnes již nejedná o samostatný minerální druh, ale o řadu přechodných členů mezi siderofylitem a polythionitem, což také určuje jeho barvu (siderofylit je spíše tmavší, polythionit naopak světlejší). Barva cinvalditu je světle šedá, zelenošedá až zelenočerná v některých případech, vždy má však hedvábný až perleťový lesk (někdy připomínající až lesk kovový). Stejně jako u ostatních druhů slíd má dokonalou štěpnost kolmou k optické ose c. Nejčastěji vytváří hexagonální tabulky, které jsou však jen nedokonale vyvinutým monoklinickým krystalem (tvar hexagonálního jehlanu), jehož plného tvaru dosahují slídy při krystalizaci obecně pomálu. Jedná se o typický minerál doprovázející greisenizaci. Primárně jej tedy nalezneme na ložiscích greisenizovaných granitoidních hornin a rul či na Sn-W hydrotermálních rudních žilách. Méně často se s ním lze setkat v některých lithných pegmatitech. Jedná se o hlavní rudu lithia a případně dalších vzácných prvků jako je rubidium či césium.

V České republice jsou jeho výskyty spjaty především s velkými ložisky greisenů. Jeho typovou a zároveň asi nejbohatší lokalitou je Cínovec, kde vytváří bohaté výplně rudních žil, ale jedná se také o často nejběžnější slídu v okolním greisenu a greisenizovaném granitu. Podobný výskyt je pak také v Krupce, kde například ve štole Barbora vytváří dokonale vyvinuté monoklinické krystaly do 1 cm, ale i „běžný“ tvar hexagonálních tabulek zelenošedé barvy do 5 cm. Zajímavostí jsou poměrně tmavé ukázky cinvalditu vyskytující se ve štole 5. květen ve Vrchoslavi u Teplic. Tamní ukázky cinvalditu se již vyskytují ve skryté elevaci cínoveckého lithného granitu a jsou tedy přímo spjaty s výskytem na Cínovci. Obě lokality mají však makroskopicky výrazně odlišné ukázky tohoto minerálu. Mimo Ústecký kraj se s ním pak lze setkat především ve Slavkově a Krásně. Jeho výskyt v pegmatitech je popsán z Nové Vsi u Křemže a z Puklic u Jihlavy.

Chemický vzorec	KFe2Al(Al2Si2O10)(OH)2 - KLi2Al(Si4O10)F2
Minerální skupina	Křemičitany, skupina slídy
Krystalová soustava	Monoklinická
Štěpnost	Dokonalá v rovině os a a b
Lom	Žádný
Lesk	Skelný až perleťový
Vryp	Bezbarvý až bílý
Tvrdost	2,5-4
Hustota	2,90-3,02
Charakteristika	Štěpnost do tenkých lupenů, lesk, výskyt na greisenových ložiscích.
Hojnost výskytu v ČR	Poměrně vzácný

Lístky cinvalditu na křemeni (Cínovec). Velikost vzorku 80 mm.	Žíla cinvalditu v greisenu (Cínovec). Velikost vzorku 114 mm.	Tabulky cinvladitu v paragenezi se záhnědami (Cínovec). Velikost vzorku 74 mm.

Lupany cinvalditu zarůstající do greisenu (Krupka - štola Václav). Velikost vzorku 87 mm.	Zelené tabulky cinvalditu na drúze křemene (Krupka - štola Barbora). Šířka záběru cca 35 mm.	Velká drúza cinvladitu (Vrchoslav u Teplic - štola 5. květen). Velikost vzorku cca 290 mm.