minj
Lokality


Databáze minerálů
  


Grafit

 

   Grafit neboli česky tuha je jedním z nejběžnějších zástupců prvků ve světě minerálů. Přestože se jedná o minerál složený z čistého uhlíku stejně jako diamant, tak jsou jeho fyzikální vlastnosti naprosto odlišné díky uspořádání atomů v jeho struktuře, která není tak kompaktní jako u diamantu. Vytváří masivní, zrnité, šupinkaté až vločkovité agregáty a krystaly tvoří velice vzácně a to ve velice drobných okem většinou nepostřehnutelných velikostech. Jeho barva je výrazně tmavě šedá až černá s výrazným kovovým leskem. Prozradit ho může také nízká odolnost vůči vrypu a díky tomu s ním lze snadno zanechat čáru na papíře, přičemž pro tuto jeho vlastnost jej také využíváme. Využívá se ale také jako příměs do žáruvzdorné keramiky či jako moderátor při štěpné reakci v jaderných reaktorech. Vzniká převážně metamorfózou uhlíků původně organického původu. Například česká ložiska grafitu jsou pravděpodobně metamorfovanými graptolitovými břidlicemi ordovického stáří (graptolit = drobný koloniální mořský živočich hojně rozšířený v době ordoviku ve formě planktonu). Vzácně jej nacházíme jako součást některých meteoritů a některých magmatických hornin.

   Pro Českou republiku byl grafit velice významným ložiskovým minerálem. Náš grafit se totiž využíval nejen v tuzemsku, ale byl také významným vývozním artiklem a to především v 18. až 20. století. Průkopníkem ve výrobě tuhy do psacích potřeb byla firma KOH-I-NOOR založená již v roce 1790 ve Vídni. Hlavní oblasti těžby grafitu se u nás vždy soustředily v jižních Čechách na lokalitách s vložkami vápence mezi pararulami, především pak v oblasti kolem Černé v Pošumaví, kde vznikl významný hornický revír. Opuštěné doly a odvaly můžeme dodnes nalézt v okolí obcí Mokrá, Černá v Pošumaví, Hůrka a Bližná (zde byl grafit těžen až do roku 2009). Další velkou oblastí těžby bylo obecně okolí Českého Krumlova, kde dodnes funguje zakonzervovaný důl jako turistická atrakce. Další výskyty u nás jsou například Chvalovice u Netolic, Mosty u Týna nad Vltavou a Sušice. Podobného vývoje je grafit z okolí Poniklé u Jilemnice. Pěkné vzorky lze stále dobře nalézt na lokalitě Vrbno a Branná v Jeseníkách. Moravské lokality jsou pak také Velká Tresná, Staré Město na Moravě, Rožná a Olší. Vzácně se s ním lze setkat v některých pegmatitech (Běstvina a Přibyslavice). V Ústeckém kraji jej nenajdeme.



Chemický vzorec C
Minerální skupina Prvek
Krystalová soustava Hexagonální
Štěpnost Dokonalá
Lom Vločkovitý, řezný
Lesk Kovový, matný, zemitý
Vryp Leskle šedočerný
Tvrdost 1-2
Hustota 2,09-2,23
Charakteristika Měkký kovově lesklý minerál s výrazným vrypem, často mastný na omak.
Hojnost výskytu v ČR Nepříliš hojný


grafit
Grafit s častými žilkami pyritu a žlutými okrajovými oxidy
(Bližná u Černé v Pošumaví).
Velikost vzorku 125 mm.
grafit
Grafit s častými žilkami pyritu a žlutými okrajovými oxidy
(Bližná u Černé v Pošumaví).
Velikost vzorku 125 mm.
grafit
Masivní grafit
(Velké Vrbno).
Velikost vzorku 94 mm.




Jakub Mysliveček ©