Grafit
Grafit neboli česky
tuha je jedním z nejběžnějších
zástupců prvků ve světě minerálů. Přestože se
jedná o minerál složený
z čistého uhlíku stejně jako diamant, tak jsou jeho
fyzikální vlastnosti
naprosto odlišné díky
uspořádání atomů v jeho struktuře,
která není tak
kompaktní jako u diamantu. Vytváří masivní,
zrnité, šupinkaté až vločkovité
agregáty a krystaly tvoří velice vzácně a to ve
velice drobných okem většinou
nepostřehnutelných velikostech. Jeho barva je výrazně
tmavě šedá až černá
s výrazným kovovým leskem. Prozradit ho může
také nízká odolnost vůči
vrypu a díky tomu s ním lze snadno zanechat
čáru na papíře, přičemž pro
tuto jeho vlastnost jej také využíváme.
Využívá se ale také jako příměs do
žáruvzdorné keramiky či jako moderátor při
štěpné reakci v jaderných
reaktorech. Vzniká převážně metamorfózou
uhlíků původně organického původu.
Například česká ložiska grafitu jsou pravděpodobně
metamorfovanými graptolitovými
břidlicemi ordovického stáří (graptolit =
drobný koloniální mořský živočich
hojně rozšířený v době ordoviku ve formě
planktonu). Vzácně jej nacházíme
jako součást některých meteoritů a některých
magmatických hornin.
Pro
Českou
republiku byl grafit velice významným ložiskovým
minerálem. Náš grafit se totiž
využíval nejen v tuzemsku, ale byl také
významným vývozním artiklem a to
především v 18. až 20. století.
Průkopníkem ve výrobě tuhy do psacích
potřeb byla firma KOH-I-NOOR založená již v roce 1790 ve
Vídni. Hlavní
oblasti těžby grafitu se u nás vždy soustředily
v jižních Čechách na
lokalitách s vložkami vápence mezi pararulami,
především pak
v oblasti kolem Černé v Pošumaví, kde
vznikl významný hornický revír.
Opuštěné doly a odvaly můžeme dodnes nalézt
v okolí obcí Mokrá, Černá
v Pošumaví, Hůrka a Bližná (zde byl grafit
těžen až do roku 2009). Další
velkou oblastí těžby bylo obecně okolí Českého
Krumlova, kde dodnes funguje
zakonzervovaný důl jako turistická atrakce.
Další výskyty u nás jsou například
Chvalovice u Netolic, Mosty u Týna nad Vltavou a Sušice.
Podobného vývoje je
grafit z okolí Poniklé u Jilemnice. Pěkné
vzorky lze stále dobře nalézt na
lokalitě Vrbno a Branná v Jeseníkách.
Moravské lokality jsou pak také
Velká Tresná, Staré Město na Moravě, Rožná
a Olší. Vzácně se s ním lze
setkat v některých pegmatitech (Běstvina a Přibyslavice).
V Ústeckém
kraji jej nenajdeme.
|