Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Korund

Korund je na Mohsově stupnici tvrdosti druhým nejodolnějším minerálem vůči vrypu ihned po diamantu a má index 9. Ikdyž se jedná o „obyčejný“ oxid hlinitý, který se dá synteticky v laboratoři vytvořit velice snadno, je jeho přírodní výskyt poměrně vzácný. Důvodem je to, že korund obecně potřebuje pro svůj vznik prostředí silně bohaté na hliník a chudé na křemík, což není v podmínkách křemičitanové kůry zcela běžné. Korund tvoří typické hexagonální soudečkovité krystaly, často s výrazným ztenčování ve směru osy c od středu krystalu do jeho protažených konců. Chrakteristické je rýhování kolmé k ose c a soubor vnitřního rýhování v krystalech vytvářející trojúhelníkovité až hvězdicovité struktury. Hojný je také nedokonalý růst, kdy vytváří zploštělé hexagonálně omezené tabulky. Má několik variant, přičemž jednotlivé varianty se odlišují na základě barevnosti. Obecný korund je povětšinou šedý až modrošedý, případně hnědý. Varianta safír vyniká svou až chrpově modrou barvou (povětšinou je však bledě modrý až téměř čirý) způsobenou příměsí dalších prvků (především Ti a Fe). Zvláštní odrůdou je tzv. padparadža safír, který je růžový, žlutý až oranžový (zbarven Fe, Cr a V). Reaguje také na teplo, čehož se využívá k jeho umělému přibarvování, kdy vystavením vysoké teplotě získává jeho modrá barva na sytosti. Známý je též červený rubín, který je výrazně vzácnější než safír a za svou červenou barvu vděčí přítomnosti chromu. Zcela bezbarvý až mírně narůžovělý je pak leukosafír. Známé jsou také vzácné ostatní barevné varianty jako např. zelený, fialový a žlutý safír. Korund obecně se vyskytuje především v pegmatitech ochuzených o křemík a v některých syenitech. Vzácně může vznikat při kontaktní metamorfóze hliníkem bohatých hornin. Díky své vysoké odolnosti se pak hromadí v sedimentárních rozsypech.

V České republice se korund vyskytuje především ve své obecné formě. Nejznámější lokalitou jsou Pokojovice u Třebíče, kde korund tvořil až 10 cm velké krystaly zarostlé v pegmatitu. Podobné výskyty vázané na pegmatity, avšak s výrazně menšími ukázkami a spíše zrny než krystaly známe z lokalit Čejov u Humpolce, Kloub u Protivína a Dolní Bory. Zajímavá je jeho častá parageneze s andalusitem, do kterého často zrna korundu zarůstají. Safír nedrahokamové kvality byl je od roku 2011 nacházen v náplavu řeky Vltavy v okolí Vyššího Brodu a u nedalekého Malšína. V obou případech se jedná o neprůhledná zrna, povětšinou velikosti do 3 mm, avšak výjimečně až 4 cm velká, zarůstající do andalusitu. Drahokamové safíry jsou popsány ze známé lokality Jizerská louka u Tanvaldu, kde se v minulosti tyto safíry těžily a dle kvality byly porovnávány se safíry ze Srí Lanky (tedy velice kvalitní drahokamová kvalita). Na stejné lokalitě byl vzácně nalezen také rubín. Korundy se sem dostali díky vulkanické činnosti nedalekého malého vulkánku, který jejich mateční horninu vynesl z výrazných hloubek. Je popisován z těžby pyropů ve Vestřevi u Hostinného. V Ústeckém kraji se s korundem setkáme pouze ve formě safíru a to při těžbě pyropů u obce Podsedice, kde se ročně najde několik kusů těchto modrých safírů, často i drahokamové kvality. Možnosti nálezu jsou také v širším okolí pyroponosných sedimentů, jako například na lokalitě Dřemčice / Granátka u Třebívlic.

Chemický vzorec	Al2O3
Minerální skupina	Oxidy
Krystalová soustava	Trigonální
Štěpnost	Žádná
Lom	Lasturnatý až nerovný
Lesk	Skelný až diamantový, často matný
Vryp	Bílý
Tvrdost	9
Hustota	4-4,10
Charakteristika	Typický tvar a struktura krystalů, vysoká odolnost.
Hojnost výskytu v ČR	Poměrně vzácný

Krystal korundu v pegmatitu (Pokojovice u Třebíče). Velikost vzorku 92 mm.	Korund - var. safíř (Vyšší Brod). Velikost vzorku 13 mm.	Zrno safíru na andalusitu (Čejov). Velikost vzorku 90 mm.

Zrno safíru zarostlá v andalusitu (Vyšší Brod). Velikost vzorku 17 mm.	Zrna safíru zarostlá v krystalu andalusitu (Vyšší Brod). Velikost vzorku 38 mm.	Zrna safíru zarostlá v andalusitu (Vyšší Brod). Velikost zrn do 3 mm.