Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Křemen

   Křemen je jedním z nejběžnějších minerálů v rámci zemské kůry (tvoří cca 12 % obsahu) a díky tomu jej pravděpodobně dobře znáte v jeho nejběžnější formě – říčních valounků či křemenného písku. Díky své hojnosti a zároveň vysoké tvrdosti (dosahující stupně 7 na Mohsově stupnici) se jedná o téměř všudypřítomný materiál. Jeho krystalová soustava závisí na modifikaci křemene, jelikož křemen může mít dvě základní modifikace (dalšími modifikacemi SiO2 se zde nyní zabývat nebudeme). Běžnější alfa-křemen (také zvaný „nižší křemen“) má trigonální soustavu, zatímco beta-křemen (také zvaný „vyšší křemen“) má soustavu hexagonální. Jejich rozdělení je přibližně takové, že α-křemen krystalizuje do teplot roztoků 573 °C a β-křemen pak krystalizuje v rozmezí 573 °C až 870 °C (nevztaženo na vliv tlaku). Jinými slovy, valná většina křemene, se kterým se setkáme, patří právě alfa-křemeni, a proto si níže budeme popisovat vlastnosti převážně pro tuto modifikaci označenou prostě jako „křemen“. Křemen často vytváří dlouze prizmatické šestiboké krystaly ukončené šestibokou pyramidou a výrazné je také rýhování příčné k optické ose c (často nejdelší rozměr krystalu). Jak už bylo řečeno, tak je však mnohem běžnější masivní, zrnitý či ve formě valounů a písku. Křemen vytváří celou řadu srůstů či morfologických typů, které pro účely tohoto textu nyní opomeneme. Jeho výskyt je vázán na část magmatických hornin (typicky granitoidy), ale může být také metamorfní (většinou relikt z původních hornin) a typický je pro něj hydrotermální vznik. Díky své odolnosti se následně dostává do sedimentárních hornin, kdy často tvoří dominantní část horniny. V sedimentech se však také může vyskytovat díky tomu, že některé organismy (např. radiolarie či rozsivky) tvoří své schránky z křemene a následně pak tyto schránky slouží jako zdroj pro vznik sedimentárních hornin.
Křemen má celou řadu zbarvení, přičemž každá jeho barva má vlastní označení varianty. Nejběžnější je šedý až šedobílý křemen označovaný jako obecný křemen. Pokud převládá čistě bílá barva, pak se jedná o mléčný křemen. Naprosto čirý a bezbarvý křemen se označuje jako křišťál a jedná se o chemicky nejčistší formu SiO2. Při zvýšení mírném zvýšení teploty, vlivu slabé radiace z horninového masivu a mírným obohacením o železo pak vzniká fialový ametyst. V případě výrazného zvýšení teploty působícího na ametyst vzniká žlutý citrín, který je ze všech variant křemene jeden z těch vzácnějších (v přírodních podmínkách). Citrín se však dá také pohodlně vytvořit v peci prostým výrazným zahřátím ametystu, avšak tento citrín má výrazně žlutou až oranžovou barvu (je tzv. „spálený“). Poměrně hojnou variantou je pak záhněda, která vzniká slabým obohacením o hliník a draslík, případně lithium a zároveň po delším vystavení radioaktivního záření (proto se většinou jedná o stovky milionů let staré krystaly). Výrazně tmavé, respektive kompletně černé, křemeny vznikající ze záhněd výrazným vlivem radioaktivity či většího obohacení o příměsi je varianta morion. Růžové zbarvení má pak varianta růženín. Toto zbarvení pravděpodobně způsobuje příměs TiO2 a vliv zvýšené radiace a teploty (u masivních forem) či příměs hliníku a fosforu v kombinaci s vysokou radioaktivitou (velice vzácná krystalická forma). Tzv. hvězdový křemen je pak morfologickou formou tvořící radiální srůsty jednotlivých krystalů. Poslední varianta křemene, kterou si popíšeme, je tzv. železitý křemen. Ten je už dle názvu silně zbarvený dalšími minerály železa do žluté až červené barvy (často také srůstá s masivním hematitem).

   Popsat všechny lokality křemene v České republice je v rámci tohoto textu nemožné. Proto si uvedeme pouze ty nejvýznamnější lokality v rámci jednotlivých variant. Obecný křemen se nachází v početných křemenných žilách například na lokalitách kolem Horního Slavkova, Příbrami, Stříbra, Běstviny, Obřího dolu, Ratibořických hor, Mladé Vožice, Starova, Milenců, Hutě u Bechyně, Markovic, Libodřic, Havlíčkova Brodu, Jindřichova Hradce a obrovské řady dalších lokalit. V rámci jedné žíly je pak běžné přecházení mezi obecným křemene, mléčným křemenem a křišťálem. Velké krystaly mléčného křemene pocházejí například od Nových Hradů. Zajímavé jsou výskyty v kulovitých geodách nacházející se v sedimentárních horninách u Rudic a Olomoučan. Nejkrásnější křišťály pak známe z tzv. „korálových jam“ v Jeseníkách (Andělské domky u Žulové či Velká Kraš). Ametysty pak nacházíme opět na řadě lokalit, které by se daly rozlišit na dva základní typy a to na křemenné žíly (např. lokality kolem Milevska a Zvíkova, Jickovice, Bochovice, Kojatín, Hostákov, Květnice u Tišnova, …) a výplně křemenných dutin čili geod (obecně Podkrkonoší s lokalitami jako Kozákov, Levín, Studenec, Doubravice, Frýdštejn apod. či vzácné světlé ametysty z Rudic). Záhnědy pak společně s obecnými křemeny až moriony nacházíme na celé řadě pegmatitových žil a to například v okolí lokalit Horní a Dolní Bory, Bobrůvka, Pikárec, Sklenné, Rousměrov, Kovářov, Dražice u Tábora, obecně kolem Písecka, …). Obdobné výskyty jsou pak vázány na granity na Liberecku (např. Fojtka a Ruprechtice). Zajímavé nálezy záhněd pocházejí i z puklin sedimentárních hornin z oblasti Barrandienu například z Prahy či z lomu Kosov u Berouna a celé řady dalších lokalit. Moriony jsou pak poměrně vzácné v rámci samostatných výskytů, ale ojediněle je známe z některých rudních žil v okolí Příbrami či z křemenných žil v okolí Velhartic a Sušice, na Medvědíně u Špindlerova Mlýna, z Rožné apod (s dalšími variantami křemene se však objevují poměrně běžně na již zmíněných lokalitách). Růženín je hojný v některých již zmíněných pegmatitech, typicky v okolí Písku a Dolních Borů. Citrín sensu stricto nebyl na našem nikdy nalezen. Žlutě zbarvené křemeny označované hojně jako citríny z oblasti Vysočiny (např. Bobrůvka, Suky, Laštovičky, Bohdalec apod.) jsou ve skutečnosti pouze různými vlivy (typicky sluneční záření či huminové kyseliny) „vyšisované“ záhnědy pocházející z místních pegmatitů, které se dostaly blízko k povrchu či na povrch, kde následně došlo ke ztrátě jejich barvy. Často tak tyto záhnědy postupně nabývají žlutavé barvy, ale po delším vystavení slunci či huminovým kyselinám mohou barvu ztratit úplně. Hvězdové křemeny jsou pak poměrně vzácné. Mezi lokalitami se sporadickými nálezy lze vyzdvihnout historickou lokalitu Strážník u Jilemnice, která je však dnes již zaniklá z důvodu ochrany. Železité křemeny se pak v krásných ukázkách vyskytují na řadě lokalit v Barrandienu mezi Prahou a Plzní a to například na lokalitách v okolí Řevnic, Zaječova či na Křivoklátsku.

   V Ústeckém kraji je výskyt krystalických forem křemen vázán především na oblast Krušných hor. Mezi nejvýznamnější lokality patří rozhodně lokalita Cínovec s historickými nálezy až metrových krystalů mléčného křemene až záhnědy z dob těžby. Z Cínovce jsou známy také pěkné moriony. Podobné nálezy pak byly učiněny v blízké rudní oblasti Krupka s krystaly mléčného křemene až 80 cm velké (ve štole Václav na Knöttelu). Především na Krupce se křemenné drúzy dají stále hojně nacházet. Pěkné drúzy pocházejí také z fluoritových ložisek Moldava, Vrchoslav u Teplic, Blahuňov u Chomutova (také ametysty) či z Hradiště u Kadaně a Kovářské. Další řada křemenných žil je známá například z lokalit Loučná u Litvínova, Výslunní, Kamenička u Blatna, Volyně u Výsluní, Hory Svatého Šebestiána, Hory Svaté Kateřiny, z Měděnce a dalších. Zajímavá lokalita jeho výskytu s drobnými krystalky především křišťálu v dutinách lateritické horniny je Ahníkov u Chomutova. Vyzdvihnout musíme křemenné žíly obsahující ametystové drúzy a to především z centrálních Krušných hor (např. Horní Halže, Mýtinka, Údolíčko, Černý Potok, Petlery, Klášterecká Jeseň či Ciboušov – historická lokalita bez možnosti sběru). V Podkrušnohoří se pak s křemenem můžeme setkat především na puklinách hornin související s uhelnou sedimentací například na dole Vršany u Mostu, kdy křemen také často permineralizuje původní organický materiál dřev. Křemen se také vyskytuje v dutinách a na především karbonátových žilách ve vulkanitech Českého středohoří, kde je však z geochemického hlediska jeho výskyt poměrně nevhodný, a proto je velice vzácný. Lokalitami jeho výskytu ve vulkanitech jsou například Všechlapy u Teplic, Korozluky u Mostu či Roztoky nad Labem. Nesmíme zapomenout zmínit celou řadu výskytů křemenných valounů a křemenného písku lemující vodní toky v oblasti. Růženín, citrín ani železitý křemen není z oblasti Ústeckého kraje znám.

Chemický vzorec	SiO2
Minerální skupina	Oxidy
Krystalová soustava	Trigonální (α-křemen), hexagonální (β-křemen)
Štěpnost	Žádná
Lom	Lasturnatý
Lesk	Skelný
Vryp	Bílý
Tvrdost	7
Hustota	2,65
Charakteristika	Krystaly s příčným rýhováním ukončené šestibokou pyramidou.
Hojnost výskytu v ČR	Hojný

Drúza křemene s fluoritem (Vrchoslav u Teplic). Velikost vzorku 95 mm.	Drúza křemene (Těškov u Rokycan). Velikost vzorku 76 mm.	Drúza křemene (Stříbro - halda jámy č. 2). Velikost vzorku 138 mm.

Velký krystal křemene (Krásno - Vysoký kámen). Velikost vzorku 222 mm.	Krystal křemene (Krupka - žíla Lukáš). Velikost vzorku 78 mm,	Křemen (Milence u Nýrska). Velikost vzorku 38 mm.

Dutina s krystaly křemene a cinvalditu (Krupka - štola Barbora). Velikost vzorku 112 mm.	Krystaly křišťálu na karbonátech (Rokle u Kadaně). Velikost vzorku 93 mm	Drúza křemene (Krty u Strakonic). Velikost vzorku 124 mm.

Český "citrín" (Bohdalec). Velikost vzorku 60 mm.	Srostlice záhnědy (Dražice u Tábora). Velikost vzorku 47 mm.	Krystal záhnědy (Bobrůvka). Velikost vzorku 80 mm.

Velký krystal záhnědy částečně pokryté šedým křemenem (Cínovec). Velikost vzorku 181 mm.	Pěkně zbarvený ametyst (Horní Halže). Velikost vzorku 90 mm. (detail)	Ametystová žílovina (Bochovice). Velikost vzorku 203 mm.

Ametyst (Ciboušov). Velikost vzorku 64 mm.	Drúza ametystu (Jickovice 2019). Velikost vzorku 128 mm	Leštěná ukázka ametystu (Horní Halže - "Ametystová"). Velikost vzorku 71 mm.

Ametystová geodka s chalcedonovým lemem (Morcinov). Velikost vzorku 50 mm.	Ametystová žílovina (Černý Potok). Velikost vzorku 285 mm.	Krystaly morionu v dutině křemene (Horažďovice). Velikost vzorku 50 mm.

Křemen pokrytý hydroxidy Fe (Krásno). Velikost vzorku 87 mm.	Růženín (Dolní Bory - Hatě). Velikost vzorku 73 mm.	Železitý křemen (Těně). Velikost vzorku 81 mm.