Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Muskovit

Muskovit, někdy též lidově „světlá slída“, je jedním z nejběžnějších minerálů zemské kůry. Vzniká především v metamorfitech (např. fylity, svory, ruly), ale také hojně v magmatických horninách (především je hojný v žilách pegmatitů, kde může tvořit až desítky cm velké plotny, ale hojný je též v granitoidech). Díky erozi matečních hornin se s ním lze hojně setkat také v sedimentech. Má typickou světlou barvu tedy šedou, nahnědlou, narůžovělou či nazelenalou (záleží na příměsích), povětšinou je však bezbarvý. Výrazně zelená odrůda zbarvená chromem se nazývá fuchsit a známý je také sericit se zelenožlutou barvou. Jelikož se jedná o slídu, má muskovit typickou štěpnost kolmou k optické ose c. Velmi snadno se tedy štěpí na jednotlivé tenké lupínky, často dokonale průhledné. Často je mylně uváděn jako hexagonální právě díky vytváření lupenitých šestihranných tabulek, které jsou však jen nedorostlé monoklinické krystaly (dokonalý krystal všech slíd má tvar hexagonálního jehlanu). Nachází využití například jako izolační materiál jako příměs ve speciálních omítkách, k výrobě nehořlavých materiálů a speciální kosmetiky, jako izolant má uplatnění v elektrotechnice, či se využívá pro výrobu žáruvzdorných „skel“ například u vysokých pecí.

Díky tomu, že je muskovit jedním z nejběžnějších minerálů zemské kůry máme v České republice dobré možnosti sběru tohoto minerálu. Jeho nejlepší krystalické ukázky (povětšinou hexagonální tabulky) jsou vázány především na výskyt pegmatitových žil. Hojně se s ním lze setkat na Písecku a Poběžovicku či v Maršíkově, kdysi byl těžen v Kříženci nedaleko Mariánských Lázní, hojný je také na Vysočině (lokality jako Bobrůvka, Horní a Dolní Bory apod.). Známý je téměř ze všech typů rul, fylitů a svorů na našem území. V granitech se s ním lze setkat například v Přibyslavicích, v Ruprechticích u Liberce, na Písecku, v lomech kolem Mrákotína apod. Setkat se s ním lze také na různých greisenových ložiscích jako je např. Krásno a Slavkov. Fuchsit lze najít v Jílovém u Prahy, Petrově, Sobotíně, podél Blanické brázdy a dalších lokalitách. Jemnokrystalický sericit je pak znám například z Příbrami, Kutné Hory či Roudného). Ústeckém kraji jej najdeme taktéž velice hojně a to především v Krušných horách. Zde například doprovází greisenová ložiska Cínovec a Krupka (kde se hojně vyskytuje také sericit). Běžný je také v ortorulách, pararulách, fylitech a svorech východních Krušných hor. V hojných pegmatitových žilách procházející tyto horniny se lze pak setkat i s až 10 cm velkými lupeny. Ze svorů na ložisku Měděnec byl také krátce těžen.

Chemický vzorec	KAl2AlSi3O10(OH)2
Minerální skupina	Křemičitan, skupina slídy
Krystalová soustava	Monoklinická
Štěpnost	Dokonalá v rovině os a a b
Lom	Žádný
Lesk	Skelný, perleťový až hedvábný
Vryp	Bílý
Tvrdost	2,5-4
Hustota	2,77-2,88
Charakteristika	Štěpnost do tenkých lupenů, světlá barva, lesk, hojnost výskytu.
Hojnost výskytu v ČR	Hojný

Muskovit na albitu (Bobrůvka). Velikost vzorku 40 mm	Drúza muskovitu (Horní Bory). Velikost vzorku 95 mm. (detail)	Muskovit na pegmatitu (Loučná u Litvínova). Velikost vzorku 61 mm.

Muskovit na záhnědě (Bobrůvka). Velikost vzorku 44 mm	Verdelit zarůstající do krystalu muskovitu (Nová Ves u Křemže). Velikost vzorku 53 mm	Muskovit - var. sericit (Krupka - štola Barbora). Velikost vzorku 71 mm. (detail)