Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Ortoklas
(+ Sanidin a Mikroklin)

   Skupina živců je po klasifikační stránce poměrně komplikovaná. Český název živce je odvozen od jejich vlastnosti při rozpadu uvolňovat látky důležité pro růst a vývoj rostlin do půdy (především draslík). Obecně živce dělíme na 3 základní skupiny a to draselné živce (alkalické či K-živce), sodno-vápenaté živce (plagioklasy) a draselno-barnaté živce. První dvě skupiny jsou hojné, draselno-barnaté živce jsou vzácné. Text níže se bude věnovat draselným živcům, tedy třem koncovým členům a to ortoklasu, a v menší míře sanidinu a mikroklinu. V tabulce fyzikálních a chemických vlastností je uveden pouze ortoklas jako takový. Typické využití K-živců je ve sklářském a keramickém průmyslu. Jejich barevné variety se pak využívají pro šperkařské či dekorační účely.

   Ortoklas má béžovou, narůžovělou, ale i bílou barvu. Tvoří tabulkovité až krátce sloupcovité monoklinické krystaly, které velice často dvojčatí podle karlovarského zákona, tedy tvoří tzv. karlovarská dvojčata (možný je však také srůst bavenský a manebašský), kdy k sobě dokonale symetricky podle optické osy c srůstají dva krystaly ortoklasu. Ortoklas vzniká za nízkých až středních teplot (cca 200-650 °C) a velmi často se vyskytuje ve světlých (felsických) intruzivních horninách (plutonitech), např. v granitech (žulách), pegmatitech a syenitech. Je znám také z intenzivně metamorfovaných hornin a některých sedimentech (zdrojový materiál musí být horniny obsahující ortoklas). Známá je jeho varieta adulár vznikající za nízkých teplot na hydrotermálních žilách alpského typu. Adulár tvoří bezbarvé až mléčně bílé krystaly, vzácněji s modrobílým pleochroismem (tato forma se nazývá měsíční kámen).

   Sanidin (K,Na)AlSi3O8 je výrazně bělavý až béžový a tvoří monoklinické krystalky výrazně tabulkovitého tvaru a obdélníkovitého průřezu a často dvojčatí. Vytváří se za středních teplot typicky v extruzivních horninách (vulkanitech) jako jsou ryolit, fonolit (znělec) či trachyt. Často je mikrokrystalický a v daných horninách je vidět při mikroskopickém studiu. Známý je také z některých kontaktních metamorfitů a eklogitů.

   Mikroklin (KAlSi3O8) je triklinickou polymorfní modifikací ortoklasu. Běžně se nachází ve formě dvojčat s charakteristickým mikroklinovým mřížkováním či masivních agregátů bělavé, béžové, narůžovělé či nahnědlé barvy. Známá je jeho výrazně světle modrá až zelenomodrá varieta amazonit, která obsahuje stopové množství olova. Vyskytuje se v acidních (kyselých) až intermediárních (neutrálních) magmatických horninách (např. syenitoidy, některé dioritoidy, pegmatity), některých metamorfovaných břidlicích a rulách a sedimentech z nich odvozených.

   Jelikož se jedná o běžný horninotvorný minerál, je v České republice ortoklas (případně sanidin a mikroklin) velmi hojně zastoupen. Známé jsou vyvětralé až 10 cm velké dokonale omezené krystaly a krystalová dvojčata z okolí Karlových Varů (od toho odvozený název „karlovarské dvojče“), Lokte, Bečova, Říčan u Prahy, okolo státní hranice jihozápadně od Lipna a řady dalších lokalit. Z pegmatitů známe jeho pěkně vyvinuté krystaly a to především z lokalit Bobrůvka, Pikárec, Věžná, Cyrilov, Dolní a Horní Bory, z okolí Písku, Otov, Čejov apod. Výskyty spjaté s greisenizací jsou známy např. z Horního Slavkova a Krásna. Z Jeseníků jsou pak popisovány až 1 cm velké krystaly aduláru a to především z lokalit Krásné u Šumperka, Praděd a Vernířovice. V ústeckém kraji se s ním lze setkat v pěkných krystalických ukázkách z Cínovce a Krupky (žíla Lukáš, masivní v pegmatitu ve štole Barbora a Václav). Krásné krystalické ukázky až 3 cm velké pochází z lokality „Skarnová / Epidotová“ Mýtinka u Měděnce. Méně známé jsou pěkné pseudomorfózy ortoklasu po křemeni ze štoly 5. květen ve Vrchoslavi u Teplic.

   Sanidin je od nás popisován například z trachytů vrchů Bořeň u Bíliny či Kalich u Třebušína, ale i celé řady dalších podobných lokalit, kde se vyskytuje ve vulkanických horninách (Komňa, Jáchymov, Bojkovice, Špičák u Teplé apod.).

   Mikroklin je znám především z pegmatitů na lokalitách Otov, Dolní Bory, v okolí Písku, Meclov, Kříženec, Vlastějovice nad Sázavou, Jeclov, Budislav, Maršíkov apod. Pěkné porfyroblasty až 7 cm velké vyvinuté v ortorulách tvoří na lokalitě Sfingy u Měděnce a podobný výskyt je také u Choustníku u Tábora. Hojný je však na celé řadě lokalit s pararulami. Diskutabilní jsou pak výskyty amazonitu, kdy je popisován například z okolí Písku, avšak o amazonit se nejedná (jde o živec plagioklas – albit). Amazonit je také popisován z lokalit Hraničné u Žulové a Terůvek u Třebíče.

Chemický vzorec	KAlSi3O8
Minerální skupina	Křemičitany, skupina živců
Krystalová soustava	Monoklinická
Štěpnost	Dokonalá
Lom	Lasturnatý až nerovný
Lesk	Skelný, na štěpných plochách perleťový
Vryp	Bílý
Tvrdost	6-6,5
Hustota	2,55-2,63
Charakteristika	Typické větší vyrostlice v horninách s karlovarským dvojčatěním.
Hojnost výskytu v ČR	Hojný

Karlovarské dvojče ortoklasu (Sokolov - důl Družba). Velikost vzorku 56 mm.	Drúza ortoklasu se záhnědou a pyritem (Pohled u Havlíčkova Brodu). Velikost vzorku 106 mm.	Drúza krystalů ortoklasu s epidotem a kalcitem ("Skarnová" Mýtinka). Velikost většího vzorku 72 mm.

Srostličky ortoklasu místy narůstající na drúzu křemene (Krupka - žíla Lukáš). Velikost vzorku 167 mm. (detail)	Krystal ortoklasu z pegmatitu (Vlastějovice nad Sázavou). Velikost vzorku 74 mm.	Pseudomorfózy ortoklasu po křemeni (Vrchoslav u Teplic - štola 5. květen). Velikost vzorku 158 mm.