Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Pyrit

Pyrit či lidově „kočičí zlato“ známe asi všichni. Jedná se o nejrozšířenější minerál ze skupiny sulfidů a dá se snadno rozlišit od ostatních sulfidů. Je neprůsvitný a jeho barva je typicky bledě mosazná, v opravdu čerstvém stavu až stříbřitě mosazná. Po vystavení vzduchu rychle tmavne a pokrývá se tmavou patinou. Krystaly jsou typicky krychlové, případně osmistěnné či dvanáctistěnné. Velmi časté je rýhování na povrchu krystalů. Hojný je však také zrnitý či celistvý pyrit, případně může vytvářet hlízy a to v sedimentárních horninách bohatých Fe. Jedná se o hlavní rudu železa. Obsahuje však jen 46 % železa, takže není zrovna nejbohatší rudou a navíc železo získané z pyritu vždy obsahuje příměs síry, která kov znehodnocuje, což se zatím nepodařilo vyřešit vhodným zpracováním. Pyrit může být také často nositelem dalších kovů jako je Au či Cu, takže je někdy těžen za účelem získávání těchto kovů. Využívá se především k výrobě kyseliny sírové. Vyskytuje se v podstatě ve všech geologických prostředí. Nalezneme jej v mnoha magmatických horninách, hojný je i v metamorfitech a běžný je v i v horninách sedimentárních, kde často tvoří velmi krásné krystalové ukázky. Krásné sběratelské ukázky pocházejí též z hydrotermálních žil. Po delším pobytu ve vlhkém prostředí se samovolně rozpadá na sekundární produkty, jako jsou různé soli a kyselina sírová, která pak může poškodit například vitríny či podstavce, na kterých je takový vzorek vystaven. Takto rozpadající se pyrit pak silně zapáchá po síře.

V České republice je pyrit velmi hojný. Hydrotermální je k nalezení na rudních žilách například v Příbrami, ve Zlatých Horách, v Jílovém u Prahy a na mnoha dalších ložiscích sulfidických rud. Pocházejí od nás krásné ukázky ze sedimentárních hornin nalezených při těžbě černého uhlí a to především z Kladna, Otvovic, ostravska a karvinska, ale také z hnědého uhlí v podkrušnohorských dolech. Pěkné ukázky jsou také z různých dalších lokalit, jako je například lom Pohled u Havlíčkova Brodu a mnohých dalších míst. V Ústeckém kraji jej nalezneme jako hojné částečně či úplně přeměněné krychličky v dutinách vulkanických hornin, například na lokalitách Divoká rokle, Brná či Mariánská skála, většinou se však již jedná o pseudomorfózy limonitu po pyritu. Krásné ukázky tvoří v uhelných sedimentech na dole Bílina a dalších podobných těžebních dále na jihozápad. Tyto ukázky se však většinou po vystavení na vzduchu rychle rozpadají. Krásné ukázky také pocházejí ze slínovců v Jeníkově u Duchcova či v Úpohlavech u Lovosic, kde vznikl jako výplně mořských hub a pravděpodobně také postupnou přeměnou markazitu v pyrit.

Chemický vzorec	FeS2
Minerální skupina	Sulfidy
Krystalová soustava	Kubická
Štěpnost	Žádná
Lom	Nerovný
Lesk	Kovový
Vryp	Černý až do zelena
Tvrdost	6-6,5
Hustota	5,02
Charakteristika	Tvar krystalů, bledě mosazná barva.
Hojnost výskytu v ČR	Hojný

Krychličky pyritu na puklině amfibolitu (Svržno u Domažlic). Velikost vzorku 106 mm. (detail)	Krystaly pyritu v pelosideritu (Otvovice - halda dolu Jan). Velikost vzorku 50 mm. (detail)	Konkrece pyritu v jílovci (Dolní Počernice). Velikost vzorku 104 mm.

Pyrit v amfibolitu (Černá v Pošumaví). Velikost vzorku 136 mm. (detail)	Pyritizovaná mořská houba (Úpohlavy u Lovosic). Velikost vzorku 57 mm	Krychličky pyritu v dutině křemene (Krupka - štola Barbora). Velikost krychliček cca 1 mm.

Drúzka pyritu (Jeníkov u Duchcova). Velikost vzorku 24 mm.	Zelený kalcit narůstající společně s pyritem na béžový natrolit (Mariánská skála). Velikost vzorku 61 mm. (detail)	Limonitové pseudomorfózy po pyritu v dutině s analcimem a kalcitem (Divoká rokle u Mojžíře). Velikost vzorku 73 mm. (detail)