Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Sádrovec

Sádrovec je jedním z typických minerálů Mohsovy stupnice tvrdosti, kde zaujímá stupeň 2. Jedná se o velmi běžný minerál, jelikož vzniká celou řadou procesů. Jeho největší ložiska jsou sedimentárního původu, jelikož je jedním z hlavních minerálů krystalizující v evaporačních pánvích (především odškrcené mořské zálivy apod.), kde vzniká s celou řadou dalších evaporačních minerálů včetně halitu či anhydritu. Známé jsou i celá pohoří tvořená z krystalů evaporačního sádrovce z jižanských států jako je Řecko (Kréta) či Itálie (Sicílie). Může navíc vznikat hydratací anhydritu, kdy anhydrit je v podstatě sádrovec neobsahující vodu. Typicky vzniká při zvětrávání sulfidů a to převážně pyritu. Setkat se s ním lze také na hydrotermálních žilách a zcela běžný je jako produkt v okolí fumarol či solfatar. Čistý sádrovec je povětšinou bazbarvý až bílý, příměsemi se však může zabarvovat typicky do červena (příměs železa) či do tmava (příměs uhlíku z uhlí). Má typický perleťový lesk na štěpných plochách a běžně má lesk poloskelný či matný. Je dokonale štěpný v optické ose c a neštěpný v osách a a b. Typicky vytváří dokonalé jednoduché monoklinické krystaly, které však často dvojčatí a vytváří morfologickou variantu zvanou „vlaštovčí ocas“. Často také uprostřed krystalu narůstají další radiálně rostlé krystaly a vytváří tak efektní růžice. Často může být také vláknitý, zrnitý či masivní. Vykazuje výraznou fluorescenci. Má několik variant. Naprosto čistý a bezbarvý sádrovec štípatelný do desek se nazývá mariánské sklo. V pouštních oblastech (především Maroko) se lze sekat s tzv. pouštními růžemi, které mají béžovou až hnědou barvu a vznikají při zarůstání zrnek písku do krystalizujícího sádrovce. Jemnokrystalický sádrovec vytváří monominerální horninu zvanou alabastr. Sádrovec nachází celou řadu využití. Předně se z něj vyrábí sádra a speciální cementy, má své využití v lékařství a využívá se jako hnojivo. Mariánské sklo slouží k výrobě žáruvzdorných skel a alabastr se využívá v sochařství již od dob starověkého Egypta.

Sádrovec se je v České republice hojným minerálem a to především díky svému vzniku při zvětrávání sulfidů (nejčastěji u nás vzniká z pyritu, přičemž pyrit je nejběžnějším sulfidem vůbec). Začneme-li však jeho nejmohutnějším výskytem, pak musíme zmínit evaporační ložiska Kateřinky a Koběřice, kde vytváří až 1 metr dlouhé hnědošedé krystaly. Hojný je v sedimentárních horninách v Barrandienu - typicky se vyskytuje v jílovitých břidlicích na lokalitách v Praze (Žižkov, Strašnice, Hloubětín, Malešice, Štěrboholy, Řeporyje, Řepy atd…), kde vzniká zvětráváním sedimentárního pyritu a může vytvářet až 25 cm velké dokonalé krystaly či srostlice. Zcela běžný je na ložiscích pyritu jako jsou Chvaletice, Hromnice, Valachov u Skřivaně, Čivice a další. Na hydrotermálních žilách se vyskytuje v Příbrami, v Jáchymově apod. Samostatnou kapitolou jsou výskyty vázané na uhelné pánve. Jeho výskyt je typický pro hnědé uhlí a lignit obsahující vyšší zastoupení sulfidů (především pyrit a markazit). Nachází se tedy na Sokolovsku a v Ústeckém kraji. Ústecký kraj je na výskyt kvalitních ukázek sádrovce velice bohatý. Mimo krásných dokonalých krystalů všech možných tvarů z dolu Bílina se za lokalitu s nejkvalitnějšími nálezy sádrovce uvádí Strkovice u Postoloprt, kde se v době těžby nacházely až 35 cm velké kvalitní sbírkové ukázky. Velmi podobnou lokalitou, avšak s menšími nálezy, je pak lokalita Březno u Loun. Vzácně se s ním lze setkat také v dutinách vulkanických hornin (např. lokality Kundratice, Měrunice, Špičák u Klášterce nad Ohří). Sekundárně se s ním lze setkat na stěnách důlních děl, kde může vytvářet až 5 cm dlouhé tenké jehlice. Typickými lokalitami tohoto v Ústeckém kraji jsou Roztoky nad Labem, Krupka, Cínovec, Mikulov, Hora Svaté Kateřiny, Hradiště u Kadaně, Vrchoslav u Teplic apod. Za zmínku také stojí, že vzniká na hořících haldách například na Kladensku, v Radvanicích, Malých Svatoňovicích apod.

Chemický vzorec	CaSO4 * 2H2O
Minerální skupina	Sírany
Krystalová soustava	Monoklinická
Štěpnost	Dokonalá v ose c, neštěpný v osách a a b
Lom	Střípkovitý
Lesk	Poloskelný, perleťový až matný
Vryp	Bílý
Tvrdost	2
Hustota	2,32
Charakteristika	Typická barva a tvar krystalů, měkký, typická štěpnost.
Hojnost výskytu v ČR	Hojný

Krystal sádrovce (Březno u Loun). Velikost vzorku51 mm.	Srostlice dvou krystalů sádrovce (Březno u Loun). Velikost vzorku 49 mm.	Srostlice krystalů sádrovce (Strkovice u Postoloprd). Velikost vzorku 74 mm.

Čistý krystal sádrovce (důl Bílina). Velikost vzorku 43 mm.	Srostlice krystalů sádrovce (důl Bílina). Velikost vzorku 97 mm.	Krystal sádrovce (Praha - Strašnice). Velikost vzorku 134 mm.

Srostlice krstalů sádrovce zvaná "vlaštovčí ocas" (Praha - Strašnice). Velikost vzorku 72 mm.	Růžice tvořená krystaly sádrovce (Březno u Loun). Velikost vzorku 75 mm.	Drúza sádrovce (Úpohlavy u Lovosic). Velikost vzorku 149 mm. (detail)