Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Třetí exkurzní den byl směřován do karbonu okolí Kralup nad Vltavou. Vedoucím dnešní exkurze byl doc. RNDr. Stanislav Opluštil, PhD., se kterým jsme se ráno cca v půl desáté setkali před nádražím v Kralupech a pokračovali pod vrch Hostibejk, kde jsme si udělali první zastávku. Hostibejk je totiž tvořen sedimenty divočících toků a díky zářezu silnice je zde profil krásně odkrytý v délce cca 120 metrů. Řekli jsme si něco o způsobu sedimentace, o uložených dřevech v těchto sedimentech a na závěr také něco o endogenní zvětrávací a erozní činnosti působící na pískovcový výchoz.

Sphenophyllum sp. (Lobeč).
Velikost vzorku 40 mm.

Cesta na haldě dolu Jan v Otvovicích kolem které se soutředí práce sběratelů.

Dále se exkurze přesunula na již z dálky výrazný vrch Lobeč, kde jsme si opět řekli něco o geologické minulosti a stavbě tohoto vrchu, přičemž na jeho vrchu jsme především zkoumali malé výkopy ve velmi světlém sedimentu s ukázkami karbonské flóry. Nutno dodat, že dokumentačních ukázek je zde plno, lepších kusů velmi pomálu a vzorky se velice snadno rozpadají, takže je nutné je impregnovat. Mě se povedly tyto nálezy: Neuropteris, Sphenophyllum, Pecopteris, Cordaites.
Zde jsme usoudili, že většinu účastníků exkurze zajímají spíše než obecné informace o geologii právě nalezené ukázky zkamenělin. A tak jsme se rozhodli, že dále bude exkurze pokračovat na haldě po těžbě uhlí v Otvovicích.

Po přesunu k haldě dolu Jan v Otvovicích a prodrání se vegatací přímo na haldu jsme si už jen rychle řekli něco o zdejším dolování a o místních nálezech zkamenělin a minerálů a následně jsme měli cca hodinku na hledání.
Já na tuto lokalitu plánuji zajet již velmi dlouhou dobu, ale teprve dnes se jsem se sem konečně podíval. A samozřejmě hodina času nemohla na nějaké výborné nálezy stačit, nicméně nejdříve jsem se hrabal vedle sloupu stojícím přímo na haldě, kde se mi povedli nálezy kůry přesličky Calamites a plavuně Lepidodendron a také kořenů Stigmaria (kořeny od Lepidodendronu). Z minerálů jsem narazil na ankerit v xx do 0,5 mm a také na mé vytoužené pentagondodekaedry pyritu na jednom menším balvanu pelosideritové konkrece ležícím volně na haldě.

Stigmaria zachovaná z obou stran (Otvovice - halda dolu Jan).
Velikost vzorku 209 mm.

Asi nejhezčí vzorek xx pyritu, který se mi podařilo najít (Otvovice - halda dolu Jan). Velikost vzorku 50 mm.

Když jsem ale ukazoval svým spolužákům, v čem že se to ty minerály nacházejí, tak jsem úplnou náhodou našel cca 30 cm velkou polovinu pelosideritové konkrece ukrytou svou valnou částí pod zemí a vyčuhoval z ní jen malý kus, který ale kladívkem jaksi nešel odkopnout v domění, že se jedná pouze o kousek konkrece. No balvan jsem porozbíjel a v jedné jeho části jsem našel přesně takové krystaly pyritu po kterých jsem toužil o velikosti až 1 cm. Bohužel dost se jich při rozbíjení konkrece rozštěpilo, ale co se s tím dá dělat...
Pomalu jsme si začínali balit a já ještě chvíli běhal po haldě. Z paleofyt jsem tedy našel: Calamites (kůra), Lepidodendron (kůra), Stigmaria a také další vzácnější druh stromové plavuně, jejíž jméno si samozřemě nepamatuji, takže bude doplněno později.
Poté jsme se už jen přesunuli zpět do Kralup a vlakem mířili zpět do Prahy.

FOTO = Lokalita Lobeč
FOTO 1 = Pecopteris
FOTO 2 = Kůra přesličky Calamites
FOTO 3 = List Cordaitu
FOTO 4 = Sphenophyllum sp.

VIDEO = Otvovice - halda dolu Jan (18.5. 2016)
FOTO = Lokalita Otvovice - halda dolu Jan
FOTO 1 = Lepidodendron
FOTO 2 = Kaproďovitá rostlina
FOTO 3 = Stigmaria zachovaná z obou stran
FOTO 4 = Krystaly pyritu
FOTO 5 = Krystaly sideritu v dutině pelosideritové konkrece
FOTO 6 = Krystaly pyritu
FOTO 7 = Pentagondodekaedr pyritu
FOTO 8 = Asi nejhezčí vzorek xx pyritu, který se mi podařilo najít