|
|
Krupka - žíla Lukáš
Podoba lokality "Na vodárnou" na jaře roku 2017. |
|
Žíla Lukáš je
křemenná žíla procházející
krupeckými revíry Preiselberk a Knöttel v
délce kolem 2 km (předpokládá se, že žíla
ve štole Večerní hvězda je pokračování
žíly Lukáš), což z žíly Lukáš
dělá nejdelší křemennou cínonosnou žilou ve
střední Evropě a nejdelší cínonosnou
rudní žílu v ČR. Její mocnost kolísá
od několika milimetrů a její průměrná mocnost je 15
– 35 cm. Jedná se o plochou křemennou žílu,
která je zlomy rozlámána a různě
poposunována. Je uložena v pararulách
krušnohorského krystalinika a její
stáří je pravděpodobně variské. |
| Mineralizace a cínové,
popřípadě wolframové, zrudnění je velmi
variabilní. Z hlediska těžby Sn a W byla
nejzajímavější ve své západní
části, kde byla také nafárána
štolami Nový a Starý Martin (a mnohými
dalšími díly). Naopak její střední
část v oblasti štoly Lukáš jižně od
Horní Krupky již není výrazně zrudněna. Přesto se
zde vyskytují zajímavé minerální
druhy, které v dnešní době
vyhledávají především sběratelé
minerálů a to jmenovitě křemen, apatit, ortoklas, fluorit,
wolframit, scheelit a cinvaldit. Sběratelsky atraktivní
část žíly, která ale pro těžaře nebyla vůbec
rentabilní, se dělí na dvě části. Západněji
umístěnou a v terénu snadno nalezitelnou část
„Nad vodárnou“ a východně umístěnou a
silně zašlou část „Nad seníkem“. Obě
části jsou pak odděleny několika zlomy a výrazně posunuty
jedna od druhé. Mineralogicky je část „Nad
seníkem“ ochuzena o rudní minerály
(kasiterit, wolframit a scheelit) ještě více, než
část západní. Obě tyto části jsou pak
známy krásnými drúzovými dutinami
křemene (někdy až křišťál), často v paragenezi s krystaly
zeleného apatitu velkých do 13 mm, fialovým či
zeleným fluoritem v krychlových či oktaedrických
krystalech do 10 mm a až 3 cm srostlicemi krystalů ortoklasu.
Rudní minerály zde nejsou povětšinou sběratelsky
významné. |
Moment nálezu drúzy křemene.
|
|
Moment nálezu krystalu křemene se dvěma 1 cm velkými krystaly zeleného apatitu.
|
|
Moment nálezu pěkné větší drúzy křemene.
|
| Tuto lokalitu jsme po dlouhou dobu
ignorovali, jelikož její největší
sběratelská sláva skončila někdy kolem roku 2007.
Její aktuální stav by se dal charakterizovat jako
„silně překopaná a přebraná“.
Sbírkové ukázky místních
minerálů nacházejí již málokdy,
právě i z toho důvodu, že žíla má velmi
strmý úklon a ve většině své délky
je v těchto místech vykopána do 4-5 m hloubky.
Čerstvý materiál se tak objevuje již dosti vzácně
a nevykopané části žíly se vyznačují
převládající masivní texturou bez dutin,
případně velmi malými mocnostmi žíly, která
výskyt dutin vylučuje. V roce 2017 se nám však,
díky přičinění jednoho nejmenovaného sběratele z
Vysočiny, podařilo objevit jedno z dosud nevykopaných
míst žíly s dvěma většími dutinami
(každá z nich přerušovaně cca kolem metru délky).
Hlavní části dutin byly vyzvednuty již na jaře 2017.
Druhá méně kvalitní dutina byla však
přístupná a průběžně dokopávána až do
podzimu roku 2018. Aktuálně žíla pokračuje stále
do větší hloubky a její zastižení je sice
stále možné, nicméně díky velké
hloubce je její dobývání již velmi
komplikované. Lokalita je však již silně
zašlá a podobné nálezy budou stále
častěji výjimečné. Veškeré sutě z
vykopaných jam po předchozích
návštěvách sběratelů jsou již minimálně
jednou přebrány, což atraktivitu lokality ještě
více snižuje. Při troše sběratelského
štěstí lze však i dnes najít typické
místní minerály v dokumentační kvalitě. |
|
Historie
2024
Online přednášky
Naše exkurze
