Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Mariánská skála

Lom Mariánská skála
(stav 15.1. 2011)

Lokalita leží přímo v centru města Ústí nad Labem. Jedná se o velký znělcový lom, jehož těžba začala už okolo roku 1895. Tato světoznámá lokalita je proslavena díky výskytu zeolitů v dutinách znělce. Jedná se asi o nejproduktivnější lokalitu v Severních Čechách.

Mariáská skála tvoří společně s Kamenným vrchem tzv. Ústeckou bránu. Oba vrchy jsou jedno velké znělcové těleso průměrné mocnosti kolem 300 metrů a v cca. 100 metrové žíle proniká v prostotu pod Mariánskou skálou usazenými křídovými horninami a krušnohorským krystalinikem. Na vrchu Mariánské skály zbyly po erozy několik dm až m mocné třetihorní písčité a šterkovité usazeniny, které zde zůstali jako pozůstatek bývalého koryta Labe.
Nejznámějším místním minerálem je natrolit, který zde tvoří až 60 % objemu horniny. Natrolit vytváří dvě základní varianty. První variantou jsou charakteristická hnízda křehkých jehlicovitých krystalů, které se vyskytují především na nejvyšší 1. etáži. Tyto jehlice jsou většinou bílé, šedé, hnědé až černé barvy a tmavé zbarvení způsobují oxidy manganu nebo železa.

Lom Mariánská skála (stav 27.6. 2012) se začínající těžbou nového patra.

Druhou variantou natrolitu jsou drobně krystalované červené, oranžové, růžové, šedé, žluté a béžové krystalky porůstající stěny dutin po unikajících plynech z doby tuhnutí. Na tyto krátké krystaly často nasedají krystaly apofylitu, fluorapofylitu, kalcitu a andraditu. Natrolit vzácněji tvoří tlustě krystalované čiré krystaly do 3 cm narůstající na předchozí varianty či na kalcit.
Kalcit tvoří na lokalitě velké množství krystalových tvarů s různými barvami často zbarvenými kalcitem porostlým natrolitem. V lomu se vyskytují dvě varianty apofylitu. Klasický apofylit je výhradně čirý a tvoří až 2 cm velké pyramidální krystaly. Druhý fluorapofylit se vyskytuje především v blízkosti drtičky. Jsou to pseudomorfózy po apofylitu kalcitem a jsou bohaté fluorem. Právě díky fluoru se velmi vzácně v drůzových dutinách fluorapofylitu vyskytují až 5 mm velké krychle oranžovobéžového fluoritu, který je ve vulkanických horninách raritou. Dalšími minerály jsou opál, aragonit, analcim, thomsonit a další. Za zmínku také stojí velmi vzácné výskyty ze skupiny granátu andraditu a grossuláru (také hydrogrossulár) a odtud poprvé popsaného Hibschitu (katoitu).

Možnosti sběru:
Přestože je tato lokalita již hodně odtěžena a své nejslavnější dny zažívala ve 40. letech minulého století, kdy se zde běžně vyskytovaly dutiny se zeolity o velikosti do 50 cm, stále je poměrně perspektivním nalezištěm zeolitů - převážně natrolitu. Lokalita bude však kolem roku 2020 uzavřena a dále se již těžit nebude, jelikož by zde brzy žádná Mariánská skála nezůstala. Ke vstupu do lomu je nutné povolení.

Klasický vzorek natrolitu s kalcitem z 1. etáže (Mariánská skála). Velikost vzorku 149 mm.

Velmi zajímavý a estetický vzorek s třemi barevnými variantami natrolitu - oranžová, růžová a červená (Mariánská skála).
Velikost vzorku 119 mm.

Pěkný vzorek světle růžového natrolitu a čirého apofylitu (Mariánská skála).
Velikost vzorku 103 mm.

Pěkný vzorek s dutinou červenorůžového natrolitu a se zajímavými nárůsty kalcitu (Mariánská skála).
Velikost vzorku 159 mm.

Vzorek čirých krystalů apofylitu (Mariánská skála). Velikost vzorku 86 mm.

Detail dutiny fluorapofylitu - na levé straně nažloutlá 4 mm krychlička fluoritu.