Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Rokle u Kadaně

Těžebna bentonitu v době, kdy byla ještě příštupná (léto 2017).

Lokalita Rokle u Kadaně (někdy také nazývána Krásný Dvoreček či Kadaň) je součástí aktuálně těženého ložiskového území. Jedná se o lom s hlavní těžbou soustředěnou na vysoce kvalitní kaolinit. V nadloží kaolinitu se však především ve východní části ložiska vyskytuje významné ložisko bentonitu. Bentonity vznikají z původních bazaltoidních hornin a jejich pyroklastik díky velmi pokročilým zvětrávacím a alteračním procesům bez transportu v silně alkalickém prostředí.

Výsledným produktem je silně rozpadavá a na jílové minerály velmi bohatá hornina, barvy šedé, okrové, červenavé, zelenavé až modravé, se silnými sorpčními vlastnostmi. Bentonity se tak využívají pro své sorbční a nepropustné vlastnosti například při zakládání skládek a likvidaci úniku tekutých toxických látek, ale také jako příměs výplachu při hlubinném vrtání či se využívá jeho bělících vlastností například v naftařském, papírenském a potravinářském průmyslu a má mnoho dalších využití. Materiál těžený v lomu Rokle u Kadaně je využíván především na výrobu tzv. „kočkolitu“, který využívají mnozí chovatelé kočkovitých či lasicovitých šelem (využívá se k sorbci moči a trusu). Nadloží bentonitu pak tvoří mladší lávový příkrov tvořený bazaltovou lávou. Vulkanické produkty lokality Rokle u Kadaně náleží geneticky k vulkanickému centru Doupovských hor a jsou produktem propagace oháreckého riftu v období eocénu až miocénu. Zajímavostí je, že hlavní těženou surovinou lomu je kaolinit, ale při skrývkových pracích je využívána také bentonitová a bazaltová surovina.

Bentonitová poloha má na sebe lokálně vázánu velmi zajímavou, především karbonátovou mineralizaci. Tato mineralizace je úzce vázána na dutiny po fosilních větvích a kmenech stromů. Zajímavé je, že některé stromy byly úplně nahrazeny minerální výplní, ale jiné stromy zůstaly zachovány. Dutiny po stromech dosahují maximální velikosti do 50 cm. Relikty fosilních dřev pak dosahují velikosti až 2 metry a až 80 cm šířky (kmeny). Nalezen zde byl dokonce kmen se zachovanou dutinou a reliktem ptačího hnízda. Navíc není jisté, zda-li byly stromy zality lávou, popřípadě zasypány pyroklastikami a následně, zda-li došlo k jejich vyhoření či naopak transformaci v uhelnou hmotu. Tyto skutečnosti jsou aktuálně předmětem studií. Jisté je však to, že v dutinách po organickém materiálu stromů je zastižena zajímavá mineralizace. Ta je však vázána pouze na některé polohy bentonitu, především na nejníže položenou část bentonitu nacházející se v těsném nadloží kaolinitu (maximálně první desítky metrů) a výše položené polohy bentonitu jsou na zajímavou mineralizaci naprosto sterilní. Mineralizace je tvořena následujícími minerály: kalcit, aragonit, Mg-kalcit, křemen. Nejhojnějším minerálem je kalcit, zatímco nejvzácnějším je křemen. Nestarším minerálem výplně dutin je však Mg-kalcit nacházející se na pomezí mezi kalcitem a dolomitem (čistý dolomit zatím nebyl nalezen, ale jeho výskyt nelze vyloučit). Mg-kalcit tvoří většinou béžovou základní vrstvu. Na Mg-kalcit narůstá nejčastěji medově zbarvený aragonit, ale možná je také přímá krystalizace kalcitu. Aragonit často také vyplňuje prostory kolem reliktů dřev a vytváří tak zajímavé radiální krystalické vyrostlice, tzv. „aragonitová slunce“. Kalcit vyplňuje zbytek prostoru původní dutiny a jeho barva je většinou světle žlutá až čirá. Časté je střídání různých mineralizačních fází a vznik zajímavých struktur. Po nařezání a následném vyleštění těchto materiálů pak vznikají efektní vzorky tzv. „karbonátových achátů“, jelikož střídající vrstvy karbonátů připomínají střídající se vrstvy chalcedonu v achátu. Vzácně je však posledním krystalickým minerálem křemen. Ten se nachází především v dutinách, které nebyly plně vyplněny karbonáty, ve formě až 5 mm velkých krystalech, často ve formě křišťálu. Křemen se také vyskytuje v některých dutinách reliktů dřev. Posledním zajímavým minerálem lokality je flogopit, který tvoří automorfně omezené šestihranné tabulky o velikosti až 3,5 cm zarůstající do bentonitu.

Stěna rozvážené haldy z jara 2019.

Otevřená dutina s poměrně vzácným výskytem křemene.

Moment nálezu menšího mineralizovaného dřeva.

Ze sběratelského hlediska byla lokalita velmi aktraktivní a to jak díky reliktům fosilních dřev, tak především díky výskytu tzv. „karbonátových achátů“. Lokalita byla ale několik let tajen lokálními sběrateli a i vědečtí pracovníci se k místním nálezům dostali až v době, kdy se hlavní část těžebny bentonitu začala opět zavážet. Situaci na lokalitě nenahrával hlavně fakt, že zajímavé nálezy se nacházejí v největších hloubkách, které nezůstávají dlouho přístupné. Naše sběratelská skupina se k informaci o této lokalitě dostala v červnu 2017 a po zbytek tohoto roku se ještě dal provádět sběr v hlavní těžebně bentonitu. Sběr většinou probíhal klasickými výkopovými pracemi v bentonitu, který byl poměrně měkký a tak se dal odkopávat krumpáčem. Nálezy dutiny byly tak silně náhodné a často se narazilo na polohy se silně sporadickými nálezy. Jindy bylo možné nalézt až 50 cm dutiny, které poskytly řadu vzorků. Po zavezení těžebny se naše pozornost přesunula k haldě vytěženého materiálu, který byl v areálu lomu skladován k tzv. „ dozrávání“. Logicky vzato – nejvyšší část haldy materiálu pocházela z nejhlubší části těžebny a tím pádem obsahovala balvany bentonitu se zajímavými mineralogickými vzorky. Halda byla pak déle než rok postupně odvážena ke zpracování do firmy Keramost u elektrárny Prunéřov a do Braňan u Mostu. Bohužel již v roce 2017 unikla informace o nové lokalitě mezi širší sběratelskou veřejnost a lokalita byla tak velmi silně navštěvována, což se nelíbilo vedení lomu. Podle slov místního hlídače byli téměř při každé obhlídce haldy vykazováni někteří sběratelé. Ani vykazování sběratelů, kteří lom často navštěvovali v pracovní dny přímo během pracovní směny, však situaci nepomohlo a tak se vedení lomu rozhodlo o přednostním odvezení nejvýše položené části haldy obsahující zajímavé mineralogické nálezy ke zpracování. To proběhlo na jaře roku 2019 a od léta toho roku jsou tak sbírkové ukázky minerálů na této lokalitě velmi vzácné. Zbytek haldy s bentonitem, který obsahuje velmi sporadické nálezy, je postupně odváženo ke zpracování. Naše poslední návštěvy lomu proběhly v létě a na podzim roku 2019 a nebyly již odměněny žádnými novými vzorky. V budoucích letech je však možné, že bude odkryta další část bohaté polohy bentonitu a na světlo světa se tak dostanou nové mineralogické nálezy. To lze však očekávat minimálně v řádu let.

Vzorek kalcitu (Rokle u Kadaně). Velikost vzorku 129 mm, nalezeno dne 4.5. 2018.	Aragonit (Rokle u Kadaně). Velikost vzorku 97 mm, nalezeno dne 22.2. 2019.	Krystal flogopitu zarostlý v bentonitu (Rokle u Kadaně). Velikost vzorku 80 mm, nalezeno dne 4.5. 2018.

Pěkná ukázka "karbonátového achátu" (Rokle u Kadaně). Velikost vzorku 152 mm, nalezeno dne 4.5. 2018.	Sbírkový vzorek "karbonátového achátu" (Rokle u Kadaně). Velikost vzorku 99 mm, nalezeno dne 4.5. 2018.	Sbírkový vzorek "karbonátového achátu" (Rokle u Kadaně). Velikost vzorku 210 mm, nalezeno dne 4.5. 2018.

"Karbonátový achát" (Rokle u Kadaně). Velikost vzorku 77 mm, nalezeno dne 4.5. 2018.	Sbírkový vzorek "karbonátového achátu" (Rokle u Kadaně). Velikost vzorku 147 mm, nalezeno dne 4.5. 2018.	Sbírkový vzorek s Mg-kalcitem, aragonitem, kalcitem a krystaly křišťálu (Rokle u Kadaně). Velikost vzorku 93 mm, nalezeno dne 8.7. 2017.