Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Opál

   Opál se řadí mezi zajímavou skupinu minerálů, které nemají krystalovou soustavu. Takovým minerálům říkáme, že jsou amorfní čili česky beztvaré. Takové minerály typicky vznikají díky podmínkám vzniku, které se neslučují s běžnými podmínky krystalizace (například nízká teplota fluid či příměs vody). U opálu za to mohou především nízké teploty fluid, ze kterých vzniká a vysoký obsah vody (opál obsahuje mezi 3–21 hm. % vody, povětšinou však 6–10 hm. %). Opály jsou tvořené kuličkami gelu SiO2 velkými 150-400 nm, které jsou přibližně pravidelně hexagonálně uspořádány. Obecně se opály dělí na dvě skupiny a to obecné opály a ušlechtilé opály. Obecné opály mají povětšinou bílou, šedou, hnědou či žlutou barvu. Hojné jsou také dendritické (keříčkovité) útvary tvořené wadem (viz. minerál psilomelan). Známá je celá řada variant opálů, avšak povětšinou se jedná jen o podivné a oficiálně neuznávané (v rámci IMA = International Mineralogical Association) obchodní názvy. Z těch obecně přijímaných variant lze vyjmenovat například dřevitý opál (opál nahrazující organickou hmotu dřeva při zachování jeho struktury), ohnivý opál (opál výrazných oranžových až červených barev) či chryzopál (zelený opál zbarvený niklem). Opál v kuličkovité formě s výrazným perleťovým leskem se nazývá fiorit. Nejčistší forma opálu je pak tzv. skelný opál či hyalit, který je dokonale čirý a připomíná led. Opál je však výjimečný díky variantě drahý opál, která se vyznačuje tzv. opalizací (česky barvoměnou), což je optická vlastnost, kdy se světlo v opálu láme a zpět je odráženo s jinou vlnovou délkou, což způsobuje rozličné barvy tohoto odraženého světla (nejčastěji však v odstínech zelené, modré a červené). Amorfní struktura opálu totiž umožňuje absorbci tekutin, což následně může měnit některé optické vlastnosti opálu. Známý je také tzv. hydrofán, tedy varianta drahého opálu, která však časem ztrácí vodu a tím pádem i schopnost opalizace. Tento proces je povětšinou vratný, kdy stačí hydrofán ponořit na pár hodin do čisté vody (popraskání vlivem ztráty vody je však nevratné). Není však vhodný ke šperkovému zpracování a je často využíván nečestnými obchodníky jakožto náhrada za drahý opál, který si opalizaci zachovává i po delším vystavení na vzduchu. Téměř u všech opálů (s výjimkou fioritu) je však výrazný skelný až voskový lesk a lasturnatý lom. Opál vzniká utuhnutím křemičitého gelu při geologicky nízkých teplotách (při běžném atmosférickém tlaku pod 170 °C) a to v různých typech hornin, především však vzniká kolem aktivních vulkanických fumarol a termálních pramenů. Může vznikat také rozkladem některých křemičitanů ve vulkanických horninách (především serpentinitech). Známé jsou také opálové horniny, tzv. tripolity (diatomitové břidlice a křemelina), které však vznikly díky usazením odumřelých schránek řas z podkmene Diatomae (Rozsivky). Obecný opál se především v pravěku (ale i nyní) využíval díky svému typickému ostrému lasturnatému lomu pro výrobu řezných předmětů a ušlechtilé varianty opálů se již od starověku využívají pro šperkařské účely.

   V České republice je opál jeden z hojných minerálů, který u nás můžeme najít v celé řadě jeho variant. Obecné opály najdeme na známých lokalitách v Křemžské kotlině (např. Bohouškovice, Stupná, Holubov, Brloh apod.) či v okolí Třebíče (Borovina, Řípov) a v okolí Pernštejna, přičemž na všech těchto lokalitách vzniká rozkladem křemičitanů v serpentinitech. Ve formě dřevitého opálu je znám z Českobudějovické pánve (okolí Českých Budějovic – silicifikovaná křídová dřeva bílé barvy, okolí Netolic – silicifikovaná paleogenní dřeva tmavě zelených a světle hnědých barev). Výjimečné jsou nálezy hyalitu z Doupovských hor z lokality Valeč u Podbořan. Korunkovité útvary až 15 cm velké útvary z této lokality se řadí ke světové špičce. Hyalit je však znám také z lokality Vicenice u Třebíče. Zajímavý případ rozpadu živců za vzniku opálu je lokalita Mlaky u Písku. Jako součást hornin (diatomitické břidlice, křemelina, menility apod.) na lokalitách Židlochovice, Jablunkov, Kateřina u Chebu apod.

   V ústeckém kraji jsou známy především srůsty chalcedonu s opálem bílé až jasně fialové barvy z lokality Ahníkov u Chomutova. S opálem se však lze v podobných směsích s chalcedonem a případně minerály ze skupiny uhličitanů (především dolomitem a ankeritem) setkat v tzv. „opálových hlízách“. Reálně se jedná o konkrece, které vznikly přeměnou xenolitů sedimentárních křídových hornin z podloží vulkanosedimentárního souvrství. Hojně se s nimi lze setkat na lokalitě Hořenec u Bíliny v okolí vrchu Číčov, ale také v blízkém okolí. Stejné konkrece byly v minulosti nalezeny např. také na lokalitě Všechlapy u Teplic, přičemž z obou lokalit mají krásné pastelové barvy (zelené, oranžové až fialové) a leští se. Výše zmíněné opálové horniny lze také nalézt na lokalitě Žichov, Kostomlaty a Kučlín u Bíliny. Hyalit je pak znám z celé řady lokalit v Českém středohoří, kdy se však nejedná o vzorky významné sběratelské kvality (např. lokalita Mukařov, Žežice, Korozluky a další). Nejraritnější ukázky opálu patří však drahému opálu s jasnou opalizací, které se v několika málo ukázkách podařilo nalézt na lokalitě Mariánská skála v Ústí nad Labem, kde se vzácně vyskytuje také obecný opál bílé barvy (ten vzácně přechází právě v drahý opál).

Chemický vzorec	SiO2 * nH2O
Minerální skupina	Oxidy
Krystalová soustava	Amorfní
Štěpnost	Žádná
Lom	Lasturnatý
Lesk	Skelný, voskový až perleťový
Vryp	Bílý
Tvrdost	5,5-6,5
Hustota	1,99-2,25
Charakteristika	Nikdy netvoří krystaly, má lasturnatý lom a celistvou strukturu (na rozdíl od chalcedonu).
Hojnost výskytu v ČR	Hojný

Mléčný opál s dendrity (Vinná u Křemže). Velikost vzorku 76 mm.	Oranžový opál (Rojšín u Křemže). Velikost vzorku 87 mm.	Leštěný mléčný opál s dendrity (Stupná u Křemže). Velikost vzorku 154 mm.

Leštěný zelený opál s dendrity (Bohouškovice u Křemže). Velikost vzorku 124 mm.	Dutina natrolitu s kalcitem a hladinkou opálu (Mariánská skála v Ústí nad Labem). Velikost vzorku 120 mm. (detail)	Leštěná ukázka "opálové" hlízy (Všechlapy u Teplic). Velikost vzorku 116 mm

Korunka hyalitu na tefritu (Valeč u Podbořan). Velikost vzorku 54 mm.	Korunka hyalitu v paragenezi se staffelitem (Valeč u Podbořan). Velikost vzorku 81 mm. (detail)	Velký vzorek hyalitu na tefritu (Valeč u Podbořan). Velikost vzorku 118 mm.